Driving Academy Day 2016

Na teploměru nepříjemný -1°C. Pokládám si hned při oblékání první otázku: Termoprádlo mít či nemít? Neberu si jej. Budu za hrdinu, říkám si ještě bojovně v šatně. Je to váha navíc, která by mě brzdila od dosažení těch nejlepších časů. Právě vyrážím na Driving Academy Day do oblíbené Pragovky v Horních Počernicích.

Pro motoristické sportovce i fandy již tradiční zahajovací motokárový podnik v Novém roce. Driving Academy Day je pro automobilové závodníky i hobby veřejnost něco jako je pro otužilce a plavce Memoriál Alfreda Nikodéma. Hojná účast se schází po třetí. Vše si opět bere na starost někdejší český rallye talent a účastník 16 světových soutěží Martin "Máca" Semerád.

Závodní den pořadatele rozdělují na tři samostatné sekce. Každou sekci, závod, vypisují na dvouhodinové vytrvalostní klání. Profíci neboli elita z řad jezdců a novinářů zajíždí svá rychlá kola hned v úvodním ranním závodě. My, hobbíci neboli amatérští piloti startujeme v odpoledních hodinách a konečně Cars&Cafee spalují svůj příděl benzínu v odpoledních časech. 

Dobu strávenou v motokáře může každý ze čtyř až šesti členné skupiny využít po svém, pokud obkrouží minimálně 15min a maximálně 35min. Mimo nejrychlejší týmy jednotlivých závodů hodnotí pořadatele i jednotlivce (muže/ženu) za jejich nejrychlejší kolo.

Kvalifikace se vypouští. Nahrazena je losem startovní pozice i motokáry v jednom. Šťastnou ruku za naší sestavu "skoro M-sport" má Koník, bere dobré výchozí místo a skvělý stroj číslo 2.

Vše jde hladce až do anabáze se střídáním jezdců. Dokonce se dostáváme krátce do vedení závodu. Chybu beru na sebe já. Koukám, šálí mě zrak. Pepíno na mě křičí: Kde jsi? Střídáme. Jsem sice připraven, ale za zídkou depa. Přibíhám. Ze špatné strany, kárá mne Pepíno. Taškařice našeho podání nemá konce. Zasekává se mu noha o volant. Nemůže vylézt, znaven po náročném stintu. Už, už se mu to daří. Nasedám a jedu. Tohle si za rámeček nedáme.

To konkurenční ford-club racing byl ještě lepší. Zapomenutou botu pod pedálem brzdy člena Pacikarda vyhazuje kapitán PaulP za jízdy přes palubu. Prý měkký pedál dozvídáme se později večer.

V závěru dostávám opět příležitost ukázat co ve mne je. Přes dvě větší hrubky zlepšuji své osobní maximum. Spolubojovníci v teple baru to briskně hodnotí: "On se mu snad zasekl plyn!" Jezdím časy o vteřinu rychleji než obvykle. Teď si nejrychlejší na trati, pochvalují mě kluci na dálku. 

Konec. Trať maršál mává šachovnicovou vlajkou. Soupeři přede mnou zvedají vítězoslavně ruce, zatínají pěsti. Tak to dělám také, abych náhodou o něco nepřišel, ačkoliv dovážím naši motokáru až na 8. místě.