Návrat ke kořenům
4.-9.7.2017
Hola hóó! Jsme zpět z návštěvy Belgie a Německa. S heslem: "Návrat ke kořenům", které dostal výroční Puma sraz k dvacátým narozeninám, se i my vracíme ke svým začátkům. Na horké Sparco sedadlo spolujezdce se vrací po letech kamarád Zdenda, jenž pro tento výlet nahrazuje moji lepší polovičku Péťu. Jak už jistě víte, s modrou Pumou se vracíme do míst, kde to všechno pro naše vozidlo začalo. Do Ford Werke, továrny, situované na břehu řeky u Kolína nad Rýnem!
Ještě než skutečně vyrážíme po německé dálnici směr Norimberk, Frankfurt nad Mohanem… Musím řešit nepříjemnou komplikaci, kterou jsem si navíc způsobil sám. Trn z paty mi vyndává kamarád Lopez a Barstone garage servisem na jedničku. Ještě bude po návratu třeba vyměnit zadní tlumiče… Říká mi Lopez.
V předvečer odjezdu trénuji ještě výměnu kol za lehké OZtky. Jen ta nová rezerva je nějaká velká. Auvajs. To pitomé kolo mi spadlo na prst! Nadávám.
Ranní rozcvička také byla! Co jsme zapomněli? Aha, tohle a tohle. Hm, stativ jsem nechal v Praze. Máš karimatku? Ta se ti bude hodit, Zdendo. Na německém autobahnu ještě vzpomínáme: A vlastně jsme chtěli vzít Plzeňské pivo jako platidlo na srazu a ukázku dobrého českého produktu. No tak zase nic!
Spa-Francorchamps
Intermezzo před dojetím na bod shledání s ostatními šelmami, vraťme se ještě do historie, kterou psala belgická trať mezi obcemi Francorchamps, Malmedy a Stavelot. Závodní okruh Spa-Francorchamps patří k tomu nejlepšímu, jež se dá ve světě nalézt. Pasáž Eau Rouge je opakovaně volena nejoblíbenější zatáčkou, kterou projíždí piloti Formule 1. S jistotou se dá říct, že to není nudný okruh postavený Hermanem Tilkem pro pobavení šejků z Arábie. Původně se zde jezdilo po veřejných komunikacích podobně jako na starém brněnském okruhu. Ta trať se jmenovala "The Triangle" a naháněla strach takovým borcům, jako jsou pánové Ixck, Stewart…
Původní závodní okruh z dvacátých let minulého století vede částečně přes aktuální trať. Začínáme tedy ve Francorchamps u brány k novému okruhu. Něco se tu jezdí! Slyšíme burácet silné motory! Brána je zavřená! Nevadí pro kluky ze Sedlčan žádný problém. Pamatuji, že kousek odsud se dalo dostat přímo k trati. Parkujeme modrou blechu o pár metrů dál v diváckém místě č.3 (v lese) a jdeme najít správnou skulinu. Brodíme se porostem. A pak se skrze křoví jako fata morgána z výšky jeví zaparkované Mercedesy-Benz 300SL Gullwing (racek). Napočítali jsme na 20 kusů těchto raritních a velmi ceněných vozidel, které sem přicestovali k výročí 25let belgického klubu.
Bránou přecházíme na tribunu naproti depu závodních vozidel. Panuje tropické počasí. Já jsem v klidu, natřel jsem se opalovacím krémem, ale Zdenda bude večer trpět. Na trati zrovna řádí automobily Blancpain GT série při tréninku na vytrvalostní závod Total 24 Hours of Spa.
12% stoupáním pěšky procházíme kolem zatáček Eau Rouge, Raidillon až na rovinku Kemmel, odkud je výhled i na druhý konec trati (Pouhon a Fagnes).
Na "The Triangle" (původní okruh byl trojúhelníkového tvaru) se napojujeme za parkovištěm návštěvníků. Cesta vede velkým stoupáním a klesáním přes dědinu o několika domech (Burnenville) ke křižovatce mezi Stavelotem a Malmedy. Ve špajze řadím troják a jedu... Na tom vysokém Pumím podvozku proplouvám rychlou zatáčku Masta mezi farmářskými domy, jež byla ve dvacátých letech jednou z nejstrašidelnějších pasáží ze všech okruhů na světě, ladností kapitána Korkorána. Úsek poznáváme s jistotou až podle fotek. Utvrzujeme se označením u blízké vesnice. Úspěšné projetí zatáčky tehdy vyžadovalo zručnost a odvahu v dostatečném měřítku. Dnes už je situace pro řidiče snazší…
Musée du Circuit de Spa-Francorchamps
Třešničkou na dortu belgické části výletu je Musée du Circuit de Spa-Francorchamps, které se nachází v klášteře Abbaye de Stavelot. Expozici věnovanou automobilům nalézáme v útrobách sklepení. Nejzajímavější vozy: Ford Capri vítězný stroj 1979 a 1980. Ferrari nedávno zesnulého Johna Surteese (jediného šampiona jak motorek, tak Formule 1).
Z reklamních letáků vyčteme tip na výlet do okolí. U obce Coo proudí malé vodopády Pays des Sources. Kdo chce zažít vzrušení, může vyzkoušet i zábavní park, přesun lanovkou či skok padákem.
Na závěr dne si dáváme turistický výstup na kopec nad Spa, kde se nacházejí místní lázně. Výhled na město je pouze částečný. Našemu lepšímu rozhledu brání vzrostlá zeleň. Nebudeme si kazit náladu. Po náročném výšlapu mám žízeň jako velbloud. Vítězně otvírám plechovku belgického piva Hoegaarden, které do mě jen zasyčí, a oslavuji pokoření vrcholu.
Další motoristický zážitek? Policejní kontrola u Lutychu. "Bonjour mesie". Francouzština? Tak s tím u mě neuspěješ, holčičko. Nešahej mi na tu spínačku! Brblám česky… Můžete mi dát doklady od vozidla? Nemohu, máte je v ruce! Občanku od spolujezdce! K čemu? Atmosféra dusná, že by se dala krájet. Zůstaňte v autě! Drsně rozkazuje druhý policista. Nám je k smíchu! Hele Zdendo, oni se nás tu normálně bojí! Po třiceti minutách čekání končí naše doklady opět ve správných rukou bez jakéhokoliv postihu.
Lutych je první místo, kde nám na cestě prší a to v době, když už mám takovou žízeň, až mi chrastí jazyk. Mnohem horší bylo, že od zadní nápravy začínáme slyšet prapodivné pazvuky! Zatracený kanál! První brzký odhad značí na nesprávně uložené zavazadlo v kufru. Kontrolujeme bez úspěchu…
20 Jahre Ford Puma
Z místa setkání v Kolíně nad Rýnem nám telefonuje další účastník Pumáckého srazu, Kuba. Držím vám místo v kempu kluci. Zatím je to tu fajn. Jen nikdo nemluví tou naší řečí. Neboj, Kubo, my brzy přijedeme…
Do kempu dojíždíme zhruba za hodinu a něco málo minut. Rychlá registrace netrvá moc dlouho. Konec konců, vracet se budeme v sobotu a tím pádem na atraktivní soutěže myslet nemůžeme.
Nejvíce Pum přijelo tradičně z pořadatelských zemí Německa a Nizozemska. My přijíždíme jako č.30 v pořadí. I ikonické FRP (Ford Racing Puma) stojí v kempu mezi námi. Zatím jen dvě, ale v průběhu večera ještě přibydou. Jeden majitel má doma na zahradě dokonce čtyři!
Mám chuť na McDonalda, vyznává se Zdenda. Pojďte kluci, je to jenom 800 metrů! Takhle nějak začala naše půlnoční šesti kilometrová procházka na jídlo do centra města. Proč jen jsem si nevzal foťák? To by byly nádherné fotky na řeku Rýn a Kolínský Dom v pozadí!
Zdendo, kde máš ten Mekáč? Támhle tím směrem ukazuje nám. To už kráčíme kolem prominentní "čtvrti" Krankhaus a muzea čokolády. U katedrály vzdáváme půlnoční hledání burgrů a dáváme si místní kebab. Sytí a vysmátí klukovinou kráčíme po druhé straně řeky zpět do kempu.
Factory tour
Ráno by se nám ani nechtělo ze spacáků, kdyby od soudruhů z vedlejšího stanu nebylo slyšet chytlavé budovatelské písně od Nany Mouskouri: "Guten morgen, Guten morgen, Guten morgen, sonnenschein…" To slunce už skutečně žhne a my chtě nechtě vylézáme ze svých úkrytů.
Že bylo vše promyšlené do detailu a organizace srazu je na jedničku zjišťujeme brzy. Nad drobnými obtížemi s hledáním správného vstupu do areálu Fordovy továrny máváme rukou. Rezervace pro cca 50 aut je dostačující. Kdo se chtěl podívat do továrny, musel se závazně registrovat dopředu. I v továrně budíme pozornost. Pochopitelně!
Na starost si nás bere PR Fordu. Dělíme se na dvě půlky. První sedá do vláčku. My nejdříve pěšky docházíme do depozitáře firmy, která leží hluboko v našem srdci. Průvodce vypráví o zajímavých strojích. Každý stroj zde patří buď továrně, nebo soukromým vlastníkům a továrna jej připravuje pro závody klasických vozů. Ford RS200, Ford Capri, Ford Sierra, Ford Model T, významné ceny i motory nám tuze známé.
PS: Na tom záložním sedadle pro tchýni Fordu T bych sedět nechtěl.
V druhé, větší, místnosti stojí ještě větší pecky. Formule Ford (Van Diemen), Ford Eifel, Ford Transit ve speciálních úpravách, duhové pick-up Káčko, … dostáváme se i k speciální Pumě 200k pro závod 24h-Rennen am Nürburgringu. Až na druhý pohled zírám na tmavě modré Mondeo Mk.3. Jedná se o V8 pro DTM doslýcháme se z výpovědi průvodce. Oh!
Na oběd jdeme do firemní kantýny. To, že jsme zde správně, nás utvrzuje Cupová Puma odstavená před vstupem do jídelny. Žaludky si plníme bez rezervy. Ostatně jídlo je dotované!
Po obědě se střídáme s druhou půlkou. Tentokráte my sedáme do vláčku, který nás provází lisovnou, svařovnou, montáží nové Fiesty (už v pořadí sedmé generace). Zastavujeme se u svatby. To sestava komponentů s motorem a převodovkou doplňují kastli. Pevně usadit a oddání je hotovo. Než se vůz přesune k dalšímu pracovišti, místní technik / notář ještě překontroluje parametry spojení.
Ty dělníci mají pořád pauzu! Schnell, hybaj, marš lemplové. Popoháním německou pracovní sílu. Čemu se divíme maximálně? Kouření na pracovišti!
Po krátkém zastavení na zákusek s nacvičeným děkovným proslovem o důležitosti Fordu Puma pro výrobní závod Köln / Niehl rozpouštíme návštěvu továrny. Na rozloučenou dostáváme ještě dárkovou tašku. My děkujeme za možnost vidět na vlastní oči to, co je jiným fanouškům modrého oválu zapovězeno. Firma Ford nám ukázal svou lepší tvář!
Cestou zpět do kempu se odděluje česká výprava od ostatních. Všichni si chceme projít centrum Kolína nad Rýnem. Městským labyrintem proplouváme úspěšně až k obloukovému mostu Hohenzollernbrücke. Kuba navíc přichází s nápadem na výstup na věž katedrály. Souhlasíme. Těch pár euro za ten zážitek stojí samozřejmě.
Ještě tady půjdeme. Je to jen 800 metrů, smějeme se! Rybí trh, staré město. A proč je tady tolik policajtů? Aha, průvod homosexuálů!
K zaparkovaným autům přicházíme se zpožděním. Snaživý aktivista si naší chyby hned všiml a počastoval naše stěrače blokovou pokutou. Myslím, že bych měl v Německu přestat platit lístky za parkování, když mi stejně všude dají flastr!
Večerní program byl ve znamení většího seznámení s ostatními a pití alkoholu. Všude jsou stejné problémy. Jak s auty, tak s klubovými záležitostmi. Nová doba. Facebooku s asociálními sítěmi drtí zaběhnuté webové stránky.
Nürburgring Nordschleife
Jelikož je Nürburgring Nordschleife, mekka všech mekk "skoro" po cestě, nabízí se jako jedinečně vhodně k návštěvě. Však také původně bylo v plánu svezení srazových Pum v zeleném pekle. Stopku našemu čestnému kolu dává organizace Nürburgringu. Turistické jízdy pro veřejnost jsou tentokráte neplánovaně změněny. Namísto nich po obou spojených tratích krouží vozy VLN série. Na pozdní odpolední otevření nemáme čas čekat. Severní smyčka bude otevřena pouze na hodinu a ta pokryje jen ty nejvíce nedočkavé.
V okolí Ringu míjíme velké množství Focusů ST a RS. Je jich tu hrubým odhadem 200. Občas i nějaká Fiesta ST180 doplňuje větší bratry. Všechny ostatní značky jsou na silničkách v menšině.
Nürburg se za posledních pět let změnil. Přibyla vývojová centra automobilek, něco se přesunulo, něco opravilo. Něco na svou velkou opravu čeká, jako třeba zříceninu hradu, který dal jméno závodní trati pod ním. V lešení už je! To nám ovšem nepřekazilo navštívit jej. Vystoupat na šedou věž a z informačního letáku porovnat, jak vypadal původně.
Při následujícím dálničním přesunu do vlasti se zhoršili jízdní vlastnosti. Asi je to fakt, který si nechci zatím přiznat. Tak se stalo, že dojíždíme domu pozdě v noci na poněkud křivém podvozku. Podrobně Pumu kontroluji až znovu v garáži. Vše zatím nasvědčuje na KO pravý zadní tlumič. Více se dozvím po dalším servise. Ujeto za celou cestu 1956km. Pěkných motoristických zážitků nespočet.
NÁVRAT KE KOŘENŮM
04.-09.07.2017
Hola hóó! Jsme zpět z návštěvy Belgie a Německa. S heslem: "Návrat ke kořenům", které dostal výroční Puma sraz k dvacátým narozeninám, se i my vracíme ke svým začátkům. Na horké Sparco sedadlo spolujezdce se vrací po letech kamarád Zdenda, jenž pro tento výlet nahrazuje moji lepší polovičku Péťu. Jak už jistě víte, s modrou Pumou se vracíme do míst, kde to všechno pro naše vozidlo začalo. Do Ford Werke, továrny, situované na břehu řeky u Kolína nad Rýnem!
Ještě než skutečně vyrážíme po německé dálnici směr Norimberk, Frankfurt nad Mohanem… Musím řešit nepříjemnou komplikaci, kterou jsem si navíc způsobil sám. Trn z paty mi vyndává kamarád Lopez a Barstone garage servisem na jedničku. Ještě bude po návratu třeba vyměnit zadní tlumiče… Říká mi Lopez.
V předvečer odjezdu trénuji ještě výměnu kol za lehké OZtky. Jen ta nová rezerva je nějaká velká. Auvajs. To pitomé kolo mi spadlo na prst! Nadávám.
Ranní rozcvička také byla! Co jsme zapomněli? Aha, tohle a tohle. Hm, stativ jsem nechal v Praze. Máš karimatku? Ta se ti bude hodit, Zdendo. Na německém autobahnu ještě vzpomínáme: A vlastně jsme chtěli vzít Plzeňské pivo jako platidlo na srazu a ukázku dobrého českého produktu. No tak zase nic!
SPA-FRANCORCHAMPS
Intermezzo před dojetím na bod shledání s ostatními šelmami, vraťme se ještě do historie, kterou psala belgická trať mezi obcemi Francorchamps, Malmedy a Stavelot. Závodní okruh Spa-Francorchamps patří k tomu nejlepšímu, jež se dá ve světě nalézt. Pasáž Eau Rouge je opakovaně volena nejoblíbenější zatáčkou, kterou projíždí piloti Formule 1. S jistotou se dá říct, že to není nudný okruh postavený Hermanem Tilkem pro pobavení šejků z Arábie. Původně se zde jezdilo po veřejných komunikacích podobně jako na starém brněnském okruhu. Ta trať se jmenovala "The Triangle" a naháněla strach takovým borcům, jako jsou pánové Ixck, Stewart…
Původní závodní okruh z dvacátých let minulého století vede částečně přes aktuální trať. Začínáme tedy ve Francorchamps u brány k novému okruhu. Něco se tu jezdí! Slyšíme burácet silné motory! Brána je zavřená! Nevadí pro kluky ze Sedlčan žádný problém. Pamatuji, že kousek odsud se dalo dostat přímo k trati. Parkujeme Modrou blechu o pár metrů dál v diváckém místě č.3 (v lese) a jdeme najít správnou skulinu. Brodíme se porostem. A pak se skrze křoví jako fata morgána z výšky jeví zaparkované Mercedesy-Benz 300SL Gullwing (racek). Napočítali jsme na 20 kusů těchto raritních a velmi ceněných vozidel, které sem přicestovali k výročí 25let belgického klubu.
Bránou přecházíme na tribunu naproti depu závodních vozidel. Panuje tropické počasí. Já jsem v klidu, natřel jsem se opalovacím krémem, ale Zdenda bude večer trpět. Na trati zrovna řádí automobily Blancpain GT série při tréninku na vytrvalostní závod Total 24 Hours of Spa.
12% stoupáním pěšky procházíme kolem zatáček Eau Rouge, Raidillon až na rovinku Kemmel, odkud je výhled i na druhý konec trati (Pouhon a Fagnes).
Na "The Triangle" (původní okruh byl trojúhelníkového tvaru) se napojujeme za parkovištěm návštěvníků. Cesta vede velkým stoupáním a klesáním přes dědinu o několika domech (Burnenville) ke křižovatce mezi Stavelotem a Malmedy. Ve špajze řadím troják a jedu... Na tom vysokém Pumím podvozku proplouvám rychlou zatáčku Masta mezi farmářskými domy, jež byla ve dvacátých letech jednou z nejstrašidelnějších pasáží ze všech okruhů na světě, ladností kapitána Korkorána. Úsek poznáváme s jistotou až podle fotek. Utvrzujeme se označením u blízké vesnice. Úspěšné projetí zatáčky tehdy vyžadovalo zručnost a odvahu v dostatečném měřítku. Dnes už je situace pro řidiče snazší…
MUSEÉ DU CIRCUIT DE SPA-FRANCORCHAMPS
Třešničkou na dortu belgické části výletu je Musée du Circuit de Spa-Francorchamps, které se nachází v klášteře Abbaye de Stavelot. Expozici věnovanou automobilům nalézáme v útrobách sklepení. Nejzajímavější vozy: Ford Capri vítězný stroj 1979 a 1980. Ferrari nedávno zesnulého Johna Surteese (jediného šampiona jak motorek, tak Formule 1).
Z reklamních letáků vyčteme tip na výlet do okolí. U obce Coo proudí malé vodopády Pays des Sources. Kdo chce zažít vzrušení, může vyzkoušet i zábavní park, přesun lanovkou či skok padákem.
Na závěr dne si dáváme turistický výstup na kopec nad Spa, kde se nacházejí místní lázně. Výhled na město je pouze částečný. Našemu lepšímu rozhledu brání vzrostlá zeleň. Nebudeme si kazit náladu. Po náročném výšlapu mám žízeň jako velbloud. Vítězně otvírám plechovku belgického piva Hoegaarden, které do mě jen zasyčí, a oslavuji pokoření vrcholu.
Další motoristický zážitek? Policejní kontrola u Lutychu. "Bonjour mesie". Francouzština? Tak s tím u mě neuspěješ, holčičko. Nešahej mi na tu spínačku! Brblám česky… Můžete mi dát doklady od vozidla? Nemohu, máte je v ruce! Občanku od spolujezdce! K čemu? Atmosféra dusná, že by se dala krájet. Zůstaňte v autě! Drsně rozkazuje druhý policista. Nám je k smíchu! Hele Zdendo, oni se nás tu normálně bojí! Po třiceti minutách čekání končí naše doklady opět ve správných rukou bez jakéhokoliv postihu.
Lutych je první místo, kde nám na cestě prší a to v době, když už mám takovou žízeň, až mi chrastí jazyk. Mnohem horší bylo, že od zadní nápravy začínáme slyšet prapodivné pazvuky! Zatracený kanál! První brzký odhad značí na nesprávně uložené zavazadlo v kufru. Kontrolujeme bez úspěchu…
20 JAHRE FORD PUMA
Z místa setkání v Kolíně nad Rýnem nám telefonuje další účastník Pumáckého srazu, Kuba. Držím vám místo v kempu kluci. Zatím je to tu fajn. Jen nikdo nemluví tou naší řečí. Neboj, Kubo, my brzy přijedeme…
Do kempu dojíždíme zhruba za hodinu a něco málo minut. Rychlá registrace netrvá moc dlouho. Konec konců, vracet se budeme v sobotu a tím pádem na atraktivní soutěže myslet nemůžeme.
Nejvíce Pum přijelo tradičně z pořadatelských zemí Německa a Nizozemska. My přijíždíme jako č.30 v pořadí. I ikonické FRP (Ford Racing Puma) stojí v kempu mezi námi. Zatím jen dvě, ale v průběhu večera ještě přibydou. Jeden majitel má doma na zahradě dokonce čtyři!
Mám chuť na McDonalda, vyznává se Zdenda. Pojďte kluci, je to jenom 800 metrů! Takhle nějak začala naše půlnoční šesti kilometrová procházka na jídlo do centra města. Proč jen jsem si nevzal foťák? To by byly nádherné fotky na řeku Rýn a Kolínský Dom v pozadí!
Zdendo, kde máš ten Mekáč? Támhle tím směrem ukazuje nám. To už kráčíme kolem prominentní "čtvrti" Krankhaus a muzea čokolády. U katedrály vzdáváme půlnoční hledání burgrů a dáváme si místní kebab. Sytí a vysmátí klukovinou kráčíme po druhé straně řeky zpět do kempu.
FACTORY TOUR
Ráno by se nám ani nechtělo ze spacáků, kdyby od soudruhů z vedlejšího stanu nebylo slyšet chytlavé budovatelské písně od Nany Mouskouri: "Guten morgen, Guten morgen, Guten morgen, sonnenschein…" To slunce už skutečně žhne a my chtě nechtě vylézáme ze svých úkrytů.
Že bylo vše promyšlené do detailu a organizace srazu je na jedničku zjišťujeme brzy. Nad drobnými obtížemi s hledáním správného vstupu do areálu Fordovy továrny máváme rukou. Rezervace pro cca 50 aut je dostačující. Kdo se chtěl podívat do továrny, musel se závazně registrovat dopředu. I v továrně budíme pozornost. Pochopitelně!
Na starost si nás bere PR Fordu. Dělíme se na dvě půlky. První sedá do vláčku. My nejdříve pěšky docházíme do depozitáře firmy, která leží hluboko v našem srdci. Průvodce vypráví o zajímavých strojích. Každý stroj zde patří buď továrně, nebo soukromým vlastníkům a továrna jej připravuje pro závody klasických vozů. Ford RS200, Ford Capri, Ford Sierra, Ford Model T, významné ceny i motory nám tuze známé.
PS: Na tom záložním sedadle pro tchýni Fordu T bych sedět nechtěl.
V druhé, větší, místnosti stojí ještě větší pecky. Formule Ford (Van Diemen), Ford Eifel, Ford Transit ve speciálních úpravách, duhové pick-up Káčko, … dostáváme se i k speciální Pumě 200k pro závod 24h-Rennen am Nürburgringu. Až na druhý pohled zírám na tmavě modré Mondeo Mk.3. Jedná se o V8 pro DTM doslýcháme se z výpovědi průvodce. Oh!
Na oběd jdeme do firemní kantýny. To, že jsme zde správně, nás utvrzuje Cupová Puma odstavená před vstupem do jídelny. Žaludky si plníme bez rezervy. Ostatně jídlo je dotované!
Po obědě se střídáme s druhou půlkou. Tentokráte my sedáme do vláčku, který nás provází lisovnou, svařovnou, montáží nové Fiesty (už v pořadí sedmé generace). Zastavujeme se u svatby. To sestava komponentů s motorem a převodovkou doplňují kastli. Pevně usadit a oddání je hotovo. Než se vůz přesune k dalšímu pracovišti, místní technik / notář ještě překontroluje parametry spojení.
Ty dělníci mají pořád pauzu! Schnell, hybaj, marš lemplové. Popoháním německou pracovní sílu. Čemu se divíme maximálně? Kouření na pracovišti!
Po krátkém zastavení na zákusek s nacvičeným děkovným proslovem o důležitosti Fordu Puma pro výrobní závod Köln / Niehl rozpouštíme návštěvu továrny. Na rozloučenou dostáváme ještě dárkovou tašku. My děkujeme za možnost vidět na vlastní oči to, co je jiným fanouškům modrého oválu zapovězeno. Firma Ford nám ukázal svou lepší tvář!
Cestou zpět do kempu se odděluje česká výprava od ostatních. Všichni si chceme projít centrum Kolína nad Rýnem. Městským labyrintem proplouváme úspěšně až k obloukovému mostu Hohenzollernbrücke. Kuba navíc přichází s nápadem na výstup na věž katedrály. Souhlasíme. Těch pár euro za ten zážitek stojí samozřejmě.
Ještě tady půjdeme. Je to jen 800 metrů, smějeme se! Rybí trh, staré město. A proč je tady tolik policajtů? Aha, průvod homosexuálů!
K zaparkovaným autům přicházíme se zpožděním. Snaživý aktivista si naší chyby hned všiml a počastoval naše stěrače blokovou pokutou. Myslím, že bych měl v Německu přestat platit lístky za parkování, když mi stejně všude dají flastr!
Večerní program byl ve znamení většího seznámení s ostatními a pití alkoholu. Všude jsou stejné problémy. Jak s auty, tak s klubovými záležitostmi. Nová doba. Facebooku s asociálními sítěmi drtí zaběhnuté webové stránky.
NÜRBURGRING NORDSCHLEIFE
Jelikož je Nürburgring Nordschleife, mekka všech mekk "skoro" po cestě, nabízí se jako jedinečně vhodně k návštěvě. Však také původně bylo v plánu svezení srazových Pum v zeleném pekle. Stopku našemu čestnému kolu dává organizace Nürburgringu. Turistické jízdy pro veřejnost jsou tentokráte neplánovaně změněny. Namísto nich po obou spojených tratích krouží vozy VLN série. Na pozdní odpolední otevření nemáme čas čekat. Severní smyčka bude otevřena pouze na hodinu a ta pokryje jen ty nejvíce nedočkavé.
V okolí Ringu míjíme velké množství Focusů ST a RS. Je jich tu hrubým odhadem 200. Občas i nějaká Fiesta ST180 doplňuje větší bratry. Všechny ostatní značky jsou na silničkách v menšině.
Nürburg se za posledních pět let změnil. Přibyla vývojová centra automobilek, něco se přesunulo, něco opravilo. Něco na svou velkou opravu čeká, jako třeba zříceninu hradu, který dal jméno závodní trati pod ním. V lešení už je! To nám ovšem nepřekazilo navštívit jej. Vystoupat na šedou věž a z informačního letáku porovnat, jak vypadal původně.
Při následujícím dálničním přesunu do vlasti se zhoršili jízdní vlastnosti. Asi je to fakt, který si nechci zatím přiznat. Tak se stalo, že dojíždíme domu pozdě v noci na poněkud křivém podvozku. Podrobně Pumu kontroluji až znovu v garáži. Vše zatím nasvědčuje na KO pravý zadní tlumič. Více se dozvím po dalším servise. Ujeto za celou cestu 1956km. Pěkných motoristických zážitků nespočet.
FOTO
VIDEO
- Onboard Nürburgring Nordschelife (Jan Havlát)
