Autoslalom Panenský Týnec 2018

Závod ve Lhotě u Dobřan klepe na dveře. Je týden do Pošumavského závodu, a já bych si tuze rád zatrénoval. A to stále nevím, zda do západních Čech pojedu. Na rozcvičenou testuji své otupělé smysly v Panenském Týnci, kde se klání jezdí pravidelně několikrát do roka pod názvem Vltavín Door Trophy. Je to k neuvěření. Po téměř roční odmlce stojím na startu autoslalomového podniku! Kombinéza je mi těsná, těsnější být ani nemůže. Mám podezření, že mi ji někdo přes loňské Vánoce přešil.
 
Do dějiště přijíždím jako vůbec první nedočkavec. Vrátný ještě spí, tak si závoru otvírám sám. Namísto již obsazeného šťastného startovního čísla 58 vylepuji do zadních prosklených průzorů náhradní číslo 98.  
 
Mezitím, co meteoradar ještě neví zda prší, či nikoliv, velký šéf tam nahoře už prokopl omylem konev. Z nebe se linou mračna vody. Od studeného severské fujavice dostávám lepáka do ledvin. Vítr společně s deštěm jsou vražedná kombinace. Dokonce i mouchy to vzdaly a nelítají ani v teplákách.
 
Ostatní přijíždějící účastníci neláteří, jen smířeně říkají: "Buďme rádi, že nesere!" Tady v Panenském Týnci je to dost dobře i možné.
 
Martin Polák vymyslel svižnou přehlednou trať s pár záludnostmi. Sám se nechal nachytat v první měřené jízdě. Mě jedna zákeřná branka rozhodila instinkt kuželkového zabijáka v poslední, třetí, tréninkové jízdě. 
 
 
Modrá blecha sebou během půl druhého kilometru náročných podmínek smýká ze strany na stranu. Chvilkami se jedná o boj o holé přežití. Z nedotáčivého smyku přechází rovnou do přetáčivého. Trakce nula. Adheze nula. Myšlenky na čistou stopu jsou spíše zbožným přáním, které se mi nedaří nijak podchytit. Čas 1:40.06 odečtený z aplikace "RaceChrono" považuji za z říše snů do doby než vidím první předběžné výsledky. Bez trestných bodů, přesto lze ledacos vyčíst. Zažité pořádky rozvířil především Marek Třešňák. Jako jediný se dokázal vklínit mezi dominující duo Jan Ryšánek a Lukáš Krupička. V těsném závěsu za nimi je pak Radim Pacík.
 
Intenzita srážek se násobí před druhou jízdou. Při ní pocitově jedu hranu, abych se o pár minut později z neoficiálních výsledků dozvěděl, že na nejlepší mé výkony stačit nebudou. Těší mě 15.místo v absolutním pořadí, za které jezdec získává jeden bod, ale jelikož se zde nejhorší jízda škrtá, tuším, že pokud mě neosvítí duch Elišky Junkové, se z aktuálního z aktuálního umístění ještě propadnu. 
 
Mezi nejlepšími po sečtení trestných bodů je vše naruby. Mezi duo Jan Ryšánek a Lukáš Krupička se vklínil Radim Pacík zatímco Marek Třešňák klesá v pořadí o pár míst níže. 
 
Ve třetí jízdě se už nic závratného nestalo. Jak jsem předpokládal, dostal jsem x vteřin výprask, aby se mi lépe jelo domů a abych se naučil dobrým mravům. Ve skupině mé snažení stačilo na 9.místo mezi borci s mnohem modernějšími vozidly.
 
VÝSLEDKY (skupina S2)
 
Pořadí St.č. Jezdec Vozidlo Čas Rozdíl 
1.místo #73 Pacík Radim Ford Fiesta 3:07.18
2.místo #82 Cajhaml Jan Ford Focus 3:12.16 +4.98
3.místo #85 Třešňák Marek Ford Fiesta 3:13.08 +5.90
9.místo #98 Havlát Jan Ford Puma 3:22.47 +15.29
 
Pošumavský CUP i Vltavín Trophy doporučuji všem, kdo váhají nad amatérskými závody. Oba to jsou pěkné seriály připravené závodníky závodníkům.
 
PS: Za zaslanou fotku děkuju Luboši Dvořákovi.
 
VIDEO
Onboard (Jan Havlát)
 
PARTNEŘI FORD PUMA CUPU
 
Chtěl bych poděkovat partnerům, kteří drží přízeň s námi a podporují nás věcnými dary.umou navštívená místa: Nürburgring Nordschleife, European Ford Puma Meeting Valkenburg, FordFair in Silverstone, Stelvio Pass, 15 Jahre Ford Puma Dorsel, Isle of Man, Hungaroring, Lausitzring, Transfagarasan, Romantische Strasse, 20 Jahre Ford Puma Köln, Grossglockner Hochalpenstrasse... Fordem tam, vlakem zpět rulezzz...