Setkání nejen mistrů v Autoslalomu 2016

Opožděné Silvestrovské setkání přilákalo do motokárové Arény v Horních Počernicích devět slalomových šampiónů (nebo skoro šampiónů). Není důležité, kdo co vyhrál, ale příjemně se pobavit nad sklenicí malinovky či něčeho ostřejšího, třeba ve formě nealkoholického piva.

 

Příjemná sleva 20 Kč přichází vhod hned u placení první kvalifikační jízdy. Vtlačujeme se do dvou po sobě navazujících.

 

První kvalifikační jízda je divácky atraktivní. Čtyři jezdci se přetahují o každý milimetr trati. (Tři jezdci plus jezdkyně, ale protože jsme genderově vyrovnaní, neděláme rozdíly a házíme Zuzku Polákovou do stejného pytle;-)) Souboj na ostří nože nemá konce. Pošťuchujeme se, najíždíme do sebe. Každý chvilku tahá pilku. Tady je škvíra, tak to zkusím. A ejhle. Kontakt dvou motokár. Smolíka si vybírám tentokrát já. Dopr... Do sloupu ne! To bude asi bolet, v mžiku problesklo mi hlavou. Zapírám ruce do volantu a bořím plastové hrazení, které tvoří obří lego kostky. Projíždím jimi jako nůž máslem. Od tvrdého nárazu mě zachraňuje až poslední z nich. Mění moji trajektorii zpět na dráhu. Otáčím se. Pěknou hm… paseku jsem tu vytvořil.

 

O co byla první kvalifikační jízda divácky atraktivnější, o to byla pomalejší jízdou na jedno kolo. Toto zjištění vynikne ve srovnání s druhou kvalifikační jízdou. Méně účastníků, volnější trať a o atak na čas licencované motokáry nebyla nouze.

 

Mladý pán Knápek dostává příležitost ukázat své umění ve dvacetiminutovém stintu. Junior osamocen na trati s dětskou motokárou zajíždí shodné časy jako my s těmi pro dospělé. Pokud by jej nezastavila technická porucha nádrže, kroužil by na dráze ještě teď.

 

Vyjíždím si finálovou jízdu s označením B. Nastupuji do káry č.2. Uvelebuji pozadí, a jedu! Prochladlé pneumatiky ještě nedrží, ale v průběhu prvního kola se to citelně lepší. V druhém kole dojíždím jediného cizího účastníka naší rozjíďky. To je porod za ním jet! Asi kouká moc na televizi a obdivuje Maxe Verstappena podle stylu jízdy. Křižuje z jednoho kraje vytýčené trati na druhý. Za oknem restaurace má šťabajznu a to by bylo, kdyby ho tu někdo předjel na celé čáře. Mám toho dost! Jezdím za ním o pět vteřin pomalejší kola a i když je Setkání nejen mistrů sranda mač o zábavě, chci se také trochu předvést hezkým časem na kolo. V nejvzdálenějším místě od své milé dělá hodiny. Objíždím jej. Překvapen stíhám zajet svá čtyři rychlá kola, která se mi nakonec počítají do závěrečných výsledků. Peška na "účastníka“ má nově Mirek Andrejsek, jenž se za ním trápí zrovna tak, jako já před tím.

 

Zkoumáme výsledky finálové jízdy. Nesedí nám jezdec k motokáře. Chyba, že jsme slepě věřili jménům ve výsledcích, protože kvalifikační jízdy byly zřejmě degradovány nekorektním přiřazením jména jezdce k motokáře ze strany mechaniků. Teď je pozdě opravit nesprávnost, když si nepamatujeme naše motokáry z kvalifikace.

 

Po překontrolování časů s motokárami se vítězem první finálové rozjížďky (finále B) stává Lukáš Novák. V patách mu byl nenápadnou jízdou alá Ogier, Jirka Ruta. S váhovým handicapem bojoval výborně a neměl o mnoho horší jízdu.

 

Mezitím probíhá finále A. To je o poznání klidnější. Jen Honza Murtinger zaostává za svými časy v kvalifikaci. Momentálně to vypadá kdo z koho? Buď Lukáš Novák, který už má odjeto nebo Martin Polák. Martin zajel kvalifikaci skvěle a i v závodní jízdě drží svůj standart vysoko. Jede rychle a konzistentně. Zaslouženě vyhrává finále A.

 

Chvíli strpení, počítáme. Sčítají se každému přihlášenému čtyři nejrychlejší kola bez rozdílu finálové jízdy.

 

A pohár pro vítěze získává… nakonec nikdo, zůstal zapomenut u hlavního organizátora Martina Poláka doma. Vítěz Lukáš Novák má co si zaslouží, potlesk ostatních účastníků (a na vrch přislíbenou zaplacenou útratu).

 

VÝSLEDKY

 

 

Setkání mistrů bylo po Vánočních shonech a mlsání, první sportovní výkon s volantem a pedály. Věřím, že se akce uchytí a příští rok se zde sejdeme ještě v hojnějším počtu, v takovém, v jakém si tato událost zaslouží. Díky za pořádání a na jaře mezi kuželkami ahoj.