Freies Fahren in Lausitzring

… nechtěně Top Gear Track Day Challenge po česku

5.-6.10.2013

Právě jsem se vrátil z východního Německa. V uších mi zní album Achtung Baby hudební skupiny U2. V myšlenkách se vracím o pár hodin zpět. Stojím u Charlieho Checkpointu a dívám se na pozůstatky Berlínské zdi, nenáviděného symbolu generace mých rodičů. Stojím na pomyslné čáře východního a západního světa. Prožívám bláznivou neplánovanou, ale nezaměnitelnou noc. Možná se ptáte, proč začínám své vyprávění o dalším motoristickém zážitku takto! Někdy se stávají nedomyšlené bláznivé výlety ještě bláznivější. Ráno vyjíždíme s osvědčeným parťákem Scarym a Martinou z Prahy. Oblečen do posledního módního výstřelku, trička Qatar M-Sport teamu. Blembák, pár eur a cestovního průvodce balím sebou. Sedám si do vozu, kurtuji se závodními pásy. Přepínám obrátky závitů mozku na stav „racing“. Navigaci a správnou volbu trasy předávám do druhého vozu. Příští zastávka moderní východoněmecký okruh Lausitzring, perla dederónů. 

Okruh vznikl koncem 90let minulého století na popud dynamicky se rozvíjejícího se severoamerického formulového šampionátu CART. Expanze do Evropy a Asie byla nevyhnutelná. Stávající evropské přírodní okruhy nevyhovující, čímž vznikl prostor pro vybudování nového oválného autodromu s vnitřní dráhou.

Ohlušující řev se jeví vedle mne. To může být jedině Chevy motor v NASCARu.  Zavírám okno. Výfukové laufy vydávají zvuky jedovaté jak májský šíp. A je odmáváno! Vystřeluji do zaváděcího kola jak z praku. Bičuji pravou nohou pedál plynu čímž uvádím rychlé oře pod kapotou do obrátek a zároveň ctihodné dámy u trati do pokušení. Přilepen na přede-mnou jedoucí vůz. Stínuji jeho stopu. Ve vnitřní oblasti okruhu se jej držím jako klíště. Bohužel v prvním delším rovném úseku se mu úspěšně daří mne setřást. Tam citelně zaostávám. Souboj je ztracen. Nulový trénink na počítači si vybírá svou daň. Brzdné body spíše tipuji. Při nájezdu do první šikany následujícího kola prováhám správné místo k zpomalení. Děsím se! Zřejmě i nějaký ten vlas mi z vysokého čela vypadl. Letmý pohled vedle sebe ukazuje zadní světla BMW 318i E30 přes příliš optimisticky driftujícího Turka blížící se až nebezpečně rychle do míst, kde se zrovna nacházím. Adrenalin v krvi prudce stoupá. Nezbývá než fandit. O decimetry se míjíme. Pouštím toho … před sebe, aby se mu zadohrab spakoval o pár zatáček dále, ale už bez mé účasti. Získávám v řízení šerbelu opět potřebnou jistotu. Dostávám se do rytmu. Koordinace pohybů rukou na volantu a nohou na pedálech tvoří symfonii harmonického orchestru. Auto na limitu přilnavosti se jemně smýká. Radost z pěkné jízdy mi nic nekazí. Najíždím do poslední zatáčky před cílem. Klopené. Nechávám se vynést odstředivou silou na vnějšek. Je to zvláštní pocit, jako na centrifuze. Další kolo již nepřibude. Šachovnicová vlajka značí konec jízdy.  Děkujeme za zážitek. Bylo to zase něco nového a jiného. 

Co s načatým odpolednem? Zpět domů se nám ještě nechce. Proč nezajed do Berlína vzniká návrh! V cupu letu studuji průvodce, zatímco Scary vybírá nejlepší místo P+R parkovaní se zastávkou metra.

Na známé ulici Unter den Linden dávám pác přerostlému chlupatému medvědovi, maskotu města. Tvářím se u toho "Německy s úsměvem". Profesorka němčiny z gymplu by ze mě měla jistě radost. Pod Braniborskou bránou lidí jako smetí. Bez vstupenky nikam! Tohle bude velká párty pomyslím si. Nicméně kvůli té zde nejsme. Ani nevíme, oč se jedná. A proto ideme dalej.

O pár desítek minut později nastupujeme do U-Bahnu. Vlaku směřujícího na Französische Straße. Ale co pak? Jedeme opačně. Že by to byl špatný vlak? Na následující zastávce přesedáme do jiného, abychom se dostali ještě o kus dále od místa, kam jsme plánovali dojet. Impozantní. Jezdí tudy vlaky i na druhou stranu? Systém Berlínského metra bývá občas poněkud zvláštní. Kde jen to udělali soudruzi z DDR chybu? Až třetí pokus nám konečně vychází. To aby se v tom muslim vyznal, říkám si nahlas od plic.

Ráno se řítíme zpět. Poloprázdná dálnice nám nedá spát. K čertu s jízdou na spotřebu. Bez dlouhého pobízení trápíme stroje maximálními rychlostmi. Řádíme na třinácte jak smyslu zbavení. Tradiční metr soustružníku s Audi se povážlivě protahuje. Pantátové a manažeři s Porsche přebírají pravý jízdní pruh i proto pokračujeme dále vstříc Drážďanům a státním hranicím nebývale kvapně. 

Až teď po dojezdu mi vlastně dochází, jak moc se náš výlet podobal Track Day Challenge britského seskupení Top Gearu. Dokonce i bavorské občany holdující rezavému moku jsme měli také. Braniborský Oktoberfest připadl na tohle, "naše", podzimní datum. Co dodat? Snad jen Viel spass und gutten apetit.

http://janhavlat.rajce.idnes.cz/Freies_Fahren_in_Lausitzring_D_5.10.2013/

http://janhavlat.rajce.idnes.cz/Berlin%2C_Lubbenau_a_Dresden_D_5.-6.10.2013/

Odkaz na TopGear Track Day Challenge zde:

http://www.youtube.com/watch?v=XG1K-1Zq290