Fast Ford Meeting Vysoké Mýto 2020
06.06.2020 00:00
Ráno mám pěkné a klidné, žádný spěch. Nastavuji navigaci směr Autodrom Vysoké Mýto… Silnice a dálnice v brzkých ranních hodinách první červnové soboty jsou prázdné. Sem tam se podívám na oblohu, zda nemůže s černých mračen něco spadnout.
Pardubice jsou město perníků, není proto divu, že v okolní vesnici Raby nacházím mimo pěkného hradu i perníkovou chaloupku. O kus dál pod Kunětickou horou projíždím úzkou dřevěnou lávkou širokou na zpětná zrcátka Pumy. Cítím s autem, zatahuji břicho do komprimovaných rozměrů, projíždím bez šrámu. Vydechuji až na bezpečné straně dřevěné konstrukce.
O pár minut déle, už v paddocku okruhu, to vypadá jako za starých dobrých časů bez epidemie. Přežili jsme kvetoucí jaro, STK nás nerozdělila, ale pořád starý Ford je někdy jako malé dítě, nikdy nevíš, kdy se posere. Na první závadu jsme nemuseli čekat dlouho, odborná asistence v odtahovce je připravená a pomáhá u porouchaného dodatečně přidělaného imobilizéru Mondea ST220. Následoval vyteklý fridex Focusu ST170. Žádný problém pro šikovné ruce opraváře.
Organizátoři mi vyloženě věří, když Modrou blechu pro mnohé "wannabe závoďák nemajetných" přiřazují do poslední skupiny vozidel nazvané "odpad", abych nezavázel! Předjíždění je domluvené na hlavní rovince. V konkurenci Focusů RS všech tří generací vypadám, jako chudý příbuzný mezi velkými kluky, tak aspoň stejně jako šofér Avie na pozemní komunikaci řídím včele celé skupiny. A kdo je teď nejrychlejší pánové? Není proto divu, že jsem tak půl okruhu tlačen odfukujícími stroji do zad od ostatních.
S rostoucím časem řídne provoz na dráze, únava a plné žaludky nutí všechny účastníky přemýšlet nad další jízdou. Uzavřenou vozovku si tak sám pro sebe uzme Romík se "slepeným" Focusem ST170. Vykružuje jedno kolo za druhým, než se z depa k trati přiblíží někdo jiný nebo do roztrhání vozu.
Tradičně před šestou večer se odpíská konec ježdění, vrátí se klíčky od brán autodromu. Fast Ford Meeting můžeme brát za uzavřený. Mraky, jenž nás celý den míjely, ukazují svou sílu při cestě zpět. Zbytek času jízdy domů je to taková přírodní koupel. Brzy na viděnou přátelé…
Ráno mám pěkné a klidné, žádný spěch. Nastavuji navigaci směr Autodrom Vysoké Mýto… Silnice a dálnice v brzkých ranních hodinách první červnové soboty jsou prázdné. Sem tam se podívám na oblohu, zda nemůže s černých mračen něco spadnout.
Pardubice jsou město perníků, není proto divu, že v okolní vesnici Raby nacházím mimo pěkného hradu i perníkovou chaloupku. O kus dál pod Kunětickou horou projíždím úzkou dřevěnou lávkou, širokou na zpětná zrcátka Pumy. Cítím s autem, zatahuji břicho do komprimovaných rozměrů, projíždím bez šrámu. Vydechuji až na bezpečné straně dřevěné konstrukce.
O pár minut déle, už v paddocku okruhu, to vypadá jako za starých dobrých časů bez epidemie. Přežili jsme kvetoucí jaro, STK nás nerozdělila, ale pořád starý Ford je někdy jako malé dítě, nikdy nevíš, kdy se posere. Na první závadu jsme nemuseli čekat dlouho, odborná asistence v odtahovce je připravená a pomáhá u porouchaného dodatečně přidělaného imobilizéru Mondea ST220. Následoval vyteklý fridex Focusu ST170. Žádný problém pro šikovné ruce opraváře.
Organizátoři mi vyloženě věří, když Modrou blechu pro mnohé "wannabe závoďák nemajetných" přiřazují do poslední skupiny vozidel nazvané "odpad", abych nezavázel! Předjíždění je domluvené na hlavní rovince. V konkurenci Focusů RS všech tří generací vypadám, jako chudý příbuzný mezi velkými kluky, tak aspoň stejně jako šofér Avie na pozemní komunikaci řídím včele celé skupiny. A kdo je teď nejrychlejší pánové? Není proto divu, že jsem tak půl okruhu tlačen odfukujícími stroji do zad od ostatních.
S rostoucím časem řídne provoz na dráze, únava a plné žaludky nutí všechny účastníky přemýšlet nad další jízdou. Uzavřenou vozovku si tak sám pro sebe uzme Romík se "slepeným" Focusem ST170. Vykružuje jedno kolo za druhým, než se z depa k trati přiblíží někdo jiný nebo do roztrhání vozu.
Tradičně před šestou večer se odpíská konec ježdění, vrátí se klíčky od bran autodromu. Fast Ford Meeting můžeme brát za uzavřený. Mraky, jenž nás celý den míjely, ukazují svou sílu při cestě zpět. Zbytek času jízdy domů je to taková přírodní koupel. Brzy na viděnou přátelé…
