Veteráni na pláži Mlékojedy 2020

Opět se pyšním titulem nejvíc nedočkavý účastník. Dlouho očekávaná zpráva od pořadatele o registraci přichází v dubnu. Nelením a přihlašuji se. Na podnik, který má své rychlostní zkoušky namotané u mě doma pod komínem a mimo jiné se honosí i festivalem jídla se těším nedočkavostí malého dítěte.

 

Na místní orientační soutěž se hlásí každým rokem více účastníků. Na louce za Beach Parkem se kolem desáté hodiny plní celá plocha vyhrazená automobilům vyrobeným do roku 2000. Díky dobré organizaci vše pěkně odsýpá. Krátce vyřizujeme přihlášení do orientačního závodu, v pořadatelském stanu si nás odškrtávají a přidělují startovní číslo 8. Přiznáme se, že jsme s věrným spolujezdcem Koníkem rádi, že to nebylo číslo 1. Prémiová jednička bývá totiž tak trochu za trest. Přihlásilo se necelých padesát posádek, přičemž především mezi nejlepšími deseti bývají jen minimální rozdíly.

 

Těší mě, že budíme pozornost. Ford Puma v pěkném stavu je už bohužel dneska vzácnost, což dokáží majitelé dalšího modrého oválu ocenit.

 

Novinkou v itineráři je "slepá" mapa a rozpis bodů, které musíme při jízdě navštívit. Odjezd na severozápad. Pár minut trvá, než pochopíme systém, ale pak … doufáme, že naše myšlenka řešení je správná. Nejkratší cestou z bodu A do bodu D (do blízkých Červených Písků). Bod B je schválně jinde. Čímž pořadatelé mě s Koníkem vystavují nervozitě! Klidnější jsme až když vidíme indicie o správné cestě.

 

 

Častá chyba v orientačních závodech je nechat se ovlivnit soupeři startujícími před Vámi. Potkáváme se, máváme na sebe na pozdrav, ale jelikož věříme, že jedeme správně, neohlížíme se. U úkolů dojíždíme pomalejší soupeře. Někdy se sejdeme a uděláme pěkný vláček.

 

Někde u Vojkovic máme najít pomník a zjistit, kdy byl vytvořen. Nacházíme jen Ježíše Krista bez letopočtu či jiného určení data. Snažíme se utvrdit, že se jedná o chyták. Tam, kde stojíme, není žádný nápis. Nejsme v tom sami. 

 

Kolik oblouků je na zdech domů ve slepé ulici? 10. "Za rohem jsou ještě 2 oblouky", říká dobrý kolega. Necháváme se rozhodit a píšeme 12. Chyba, která nás později mrzí.

 

Víme, že až na jeden krátký úsek trati se nebudeme nikde vracet. Přijíždíme k bodu N prakticky stejnou cestou. V tom bude nějaká zrada, tušíme správně, ale nemáme sílu ji v tropickém parnu hledat. Po náročném průběhu jsme smíření i s umístěním ve středu pole. Chyb jak máku, průjezdních kontrol nacházíme málo, říkáme si.

 

Do cíle máme už jen kousek. Naplánujeme si krátkou zastávku v Tišicích při snaze dosáhnout přesný čas, který pro dojezd do cíle vypočítáváme z průměrné rychlosti, času na úkoly a správné vzdálenosti etapy s přesností na minutu. A pak už bez fanfár, jaké jsme zažívali v předešlých letech, přijíždíme do cíle v Mlékojedech. Náš rozrůstající se fanklub tentokráte zůstal u vody.

 

 

 

Skvělý moderátor s přehledem o automobilech vítá zpět duo ve Fordu Puma. Parkujeme vedle dříve startujících soupeřů s Alfou Romeo a BMW E30. Ti další, jenž vyjeli před námi vstříc nástrahám zápolí stále ještě s tratí a přijíždí s časovou ztrátou po nás. Na place mezitím probíhá soutěž v eleganci a v hledání stínu, kterého je poskrovnu.

 

Pořadatelé počítají výsledky dorazivších a čekají na další účastníky rallye. My si zpříjemňujeme čekání u zaslouženého oběda. Před pátou hodinou odpolední jsou vyvěšeny výsledky a protože neproběhla žádná námitka, přechází se na vyhlášení před početným davem přihlížejících. "Třetí místo získává Tovární tým Fordu ve voze Ford Puma", hlásí moderátor. Přebíráme mastné pochutiny a pohár. Cenu za druhé místo získal pár jedoucí ve Fiatu 126. A … první místo náleží nedostižné dvojce borců v BMW E30, kteří projeli celou trasu bez chyby. Nám nezbývá než pogratulovat soupeřům, poděkovat pořadatelům za pěkný den a těšit se na další ročník.