POZNÁMKY
LËTZEBUERG
Hlavní město Lucemburska, Lucemburk. Odtud pocházela dynastie nejslavnějšího českého panovníka Karel IV. a zároveň je to i místo, kde jako první pojmenovali náměstí po Janu Palachovi (nedaleko Place d’Armes v centru města). Na náměstí je mu věnovaná i pamětní deska. Mezi další pamětihodnosti patří katedrála Notre Dame ze 17. století, velkovévodský palác, obchodní třídy Grand Rue, náměstí Place d’Armes.
Město leží na skalnatém masívu nad soutokem řek Alzette a Pétrusse a je významným bankovním a administrativním centrem. Složitý členitý terén je překonáván pomocí 100 mostů, které patří pro své nádherné pohledy na město mezi časté turistické cíle. Historické centrum města figuruje od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
METZ
Město je známo díky své gotické katedrále sv. Štěpána ze 13. století, které se pro mozaiková okna přezdívá "Boží lucerna" a bazilice Saint-Pierre-aux-Nonnains, která původně sloužila jako římských lázně. Současně je to jeden z nejstarších kostelů na světě (ze 4. století). Název města je odvozen od jména galského kmene Mediomatriků. Po dobytí Římany se Mety staly jedním z předních měst Galie.
K prohlídce hlavního města Lotrinska neodmyslitelně patří procházka po starobylém mostě přes řeku Moselu a návštěva židovského hřbitova. K posezení v kavárně lákají malebná náměstí z 18.století, jako Place de la Comédie, Place d’Armes, Place St. Thiébault nebo Place de France. Milovníci umění zase zamíří ze všeho nejdříve do Jeruzalémské nemocnice, kde můžou obdivovat krásné Chagallovo okno (mimochodem Marc Chagall je také autorem několika oken v katedrále).
Méty jsou charakterizovány jako roztomilé, čisté a úhledné město plné zeleně. Bezpečně je poznáte podle okrově zbarvených budov, postavených z Jaumontského vápence. Místní specialitou jsou mirabelky, a to ve všech podobách. Vyrábí se tady z nich marmeláda, pálenka a pečou se koláče. Mirabelka má v Métách dokonce každoročně své slavnosti, na které se sjíždějí turisté z celého světa. Dalšími krajovými specialitami jsou moselská vína (Vins de Moselle) a "quiche", všudypřítomný slaný koláč se šunkou a vejci, který už pronikl i do tuzemských kuchyní.
REIMS
Remeš leží v centru oblasti Champagne. Za návštěvu stojí katedrála Notre-Dame. Katedrála patří k nejvýznamnějším církevním stavebám ve Francii. Od 12. do 19. století zde byli korunováni francouzští králové. Od roku 1991 je spolu se sousedícím Palais du Tau a bazilikou svatého Remigia (Saint-Rémi) součástí světového dědictví UNESCO. Katedrála se nachází mezi dvěma náměstími. Place Royale (Královské náměstí) se sochou Ludvíka XV., Place du Parvis se sochou Johanky z Arku. Nejdůležitější třídou v Remeši je Rue de Vesle, která protíná město od jihozápadu k severovýchodu a křižuje přitom Place Royale.
DISNEYLAND
Skládá ze dvou tematických parků Disneyland Park (1992) a Walt Disney Studios Park (2002). Základní jednodenní vstupenka umožňuje návštěvu jednoho z parků (Disneyland Park nebo Walt Disney Studios). Po vstupu do parku už se na jednotlivých atrakcích žádné vstupné neplatí. Výjimkou je střelnice Rustler Roundup Shootin' Gallery, ve které se puška aktivuje vhozením mince. Počet návštěv jednotlivých atrakcí také není omezen.
Historie areálu začíná v 80. letech 20. století. Po úspěchu Disneylandu v Tokiu, otevřeného v roce 1983, se společnost Walt Disney Productions rozhodla otevřít další park v Evropě. Nakonec Walt Disney Productions rozhodnula postavit Euro Disney Resort v lokalitě Marne-la-Vallée. 12. dubna 1992 se park otevřel pro veřejnost. Disneyland Parku se podle vzoru z amerických Disneylandů dělí na pět tematických částí, které jsou soustředěny kolem zámku, který je symbolem parku. Park obsahuje několik desítek atrakcí, včetně tří horských drah. Podle atrakce Piráti z Karibiku byla natočena stejnojmenná filmová série.
NORMANDIE...
Operace Overlord bylo kódové označení bitvy o Normandii, spojenecké operace, která zahájila úspěšnou invazi na Německem okupovaná území západní Evropy za druhé světové války. Operace byla zahájena 6. června 1944 vyloděním v Normandii pod krycím názvem den D. Jako místo invaze bylo vybráno pobřeží Normandie v severozápadní Francii, kde měli Američané přistát v sektorech s kódovým označením Utah a Omaha, britské jednotky v sektorech Sword a Gold a Kanaďané v Juno. Ke splnění podmínek byla vyvinuta speciální technologie, včetně dvou umělých přístavů zvaných Mulberry harbours a řadu specializovaných tanků přezdívaných Hobart's Funnies. Obojživelný útok měl na straně spojenců více než 5000 plavidel a téměř 160000 vojáků.
ABBAYE DE JUMIÈGES
Nejmajestátnější zřícenina v Normandii. Klášter byl zničený během Velké francouzské revoluce a již nikdy nebyl zrekonstruován.
ÉTRETAT
Alabastrového pobřeží francouzské Normandie, kde se zastavil čas. Místo, které je obklopeno nádhernými křídovými útesy Falaise d´Aval a Falaise d´Amont. Jeden připomíná chobot slona druhému se pro jeho tvar říká jehla.
HONFLEUR
Malebné středověké městečko s nejkrásnějším přístavem v Normandii. Hlavní obživou místních byl rybolov, a s ohledem na jeho výbornou polohu a snadnou dostupnost z oceánu i z pevninské Francie se Honfleur dočkal obrovského rozmachu především ve středověku a později po objevení Ameriky. Odtud vyplouvali velcí objevitelé na dlouhé zámořské cesty s cílem objevovat Nový svět. Zajímavostí města jsou dva přístavy. Vieux Port a Avant port.
CAEN
Hlavní a největší město Dolní Normandie, které utrpělo vážné škody při bitvě o Normandii. Jméno města je keltské a znamenalo "bitevní pole". Drtivá část města byla v rámci poválečné obnovy opětovně vystavěna a 2. světovou válku tu dnes připomíná mj. muzeum Mémorial de Caen.
Před tragédií druhé světové války byl Caen oblíbeným místem mnohých panovníků. Obzvláště si jej v 11. století zamiloval Vilém Dobyvatel. Poté, co se v roce 1066 stal králem Anglie, učinil z Caen své druhé sídelní město, založil tu mužský klášter a na skalnatém výběžku nechal postavit hrad. Zbytky rozsáhlé středověké pevnosti dnes můžete navštívit a vydat se na procházku po hradbách, z nichž uvidíte takřka celé město. Na hradě se konají pravidelné krátkodobé výstavy a své sídlo tu má i nevelké Musée de Normandie, které vás seznámí s historií kraje.
MUSÉE DU DÉBARQUEMENT
Kryté i venkovní muzeum s možností prohlídek připomínající operaci spojenců v Normandii a jejich vylodění.
BAYEUX
Město Bayeux se nachází ve vnitrozemské Normandii, přibližně deset kilometrů od pobřeží a slavných vyloďovacích pláží. Největší slávu mu přináší Tapisérie z Bayeux, nicméně město by stálo za návštěvu, i kdyby tu nebyla.
Připomínkou na vylodění je Památník bitvy o Normandii, tzv. Musée Mémorial de la Bataille de Normandie, v jehož areálu stojí mimo jiné americké, britské i německé tanky, lze si v něm prohlédnout další bojová a stavební vozidla, protiletadlové zbraně nebo například pásové vozidlo z pláže Omaha, na kterém jsou viditelné záplaty a průstřely. Naproti přes ulici se nachází největší vojenský hřbitov Commonwealthu z 2. světové války ve Francii. Byl dokončen v roce 1952 a odpočívá zde 4144 vojáků Commonwealthu a víc než 500 vojáků jiných národností. Údajně je zde pohřbeno i několik československých letců.
COLLEVILLE-SUR-MER
Píše se rok 1944, nacistické Německo okupuje většinu pevninské Evropy a na starém kontinentě vládne strach, panika a smutek. 6. června se všechno změnilo. Ti, co měli při operaci Overlord méně štěstí mají u obce Colleville-sur-mer svůj hrob. Těch nešťastníků je opravdu hodně, protože se jedná o největší americký vojenský hřbitov v Evropě (tzv. Normandy American Cemetery). Na rozloze zhruba 70 hektarů najdeme celkem 9 387 hrobů a na jedné ze zdí památníku tzv. Stěnu nezvěstných, kde je vepsáno 1 557 jmen. Na zdech památníků jsou také vyobrazeny mapy vojenské operace, popisující celou událost vylodění vojsk a následné dobývání francouzské pevniny. Mezi neboštíky najdeme Theodore Roosevelt jr., jednoho z potomků bývalého amerického prezidenta Theodora Roosevelta. Jsou zde pohřbeni také dva ze tří bratrů Nilandových, jejichž osud se stal předlohou filmu Zachraňte vojína Ryana.
Převážnou část amerických ztrát na pláži Omaha má na svědomí jediný německý voják, Heinrich Severloh, kterému spojenci začali přezdívat "bestie z Omahy". Z jeho kulometu MG42 v ten den vyšlo více než 12000 ran a z karabiny K98 dalších 400 ran. Má na svědomí zabití či zranění zhruba tisíce amerických vojáků.
OMAHA A UTAH BEACH
Pláž Omaha a Utah, jsou kódové označení pro dva z pěti sektorů, ve kterých proběhlo 6. června 1944 vylodění v rámci Operace Overlord během druhé světové války vylodění spojeneckých vojsk do Němci okupované Francie. Omaha Beach se stala nejsmrtelnější z celkem pěti vyloďovacích sektorů. Během vylodění na ní zemřelo 2400 amerických vojáků z 34000 vojáků, kteří se na ní vylodili.
GRANVILLE
Přístav Granville se rád nazývá "Monakem severu". Podobně jako malé knížectví u Středozemního moře je i staré město Granville namačkané na skalním výběžku s rozhledem na moře a dolní město leží na odvodněné půdě vyrvané moři. Žulové domky s bílými okenicemi v historickém jádru se vyznačují výlučně normanskou střízlivostí. Většina horního města pochází z 18. století, kdy si stavitelé lodí a korzáři stavěli rezidence. Není třeba zdůrazňovat, že z výšky se naskýtají krásné pohledy na pobřeží.
MOUNT SAINT MICHEL
V překladu Hora Svatého Michala, ostrov je zasvěcený veliteli nebeských vojsk. Někdy se o něm mluví jako o osmém divu světa. Ostrov leží na pomyslné hranici mezi Normandií a Bretaní. Díky mimořádně silnému přílivu a odlivu v zátoce Baie du Mont Saint Michel představuje úkaz jeden z nejvíce ikonických obrazů celé Francie. Voda stále klesá a stoupá v závislosti na lunárním kalendáři, a to rychlostí až 10 km/h. Lidé přirovnávají rychlost vody tempu cválajícího koně. V minulosti ostrov přitahoval poutníky z celé Evropy a cesty, po kterých se k hoře kráčelo, se přezdívaly cesty do ráje.
SAINT-MALO
Zlatou érou města Saint-Malo bylo patnácté a šestnácté století, kdy těžilo z mezinárodního obchodu včetně obchodu s kořením a otroky, z dovozu exotického zboží a zámořských objevů, ale také z lovu tresek a z loupení korzárů. Ti přepadávali v Atlantiku i v Indickém oceánu obchodní lodě, hlavně ty anglické, španělské a holandské. Úspěšně to fungovalo dlouhé roky. Znalci však tvrdí, že všední lov tresek u kanadského Newfoundlandu vynášel víc než barvité a dobrodružné výpravy korzárů. Korzárů tady žilo dost, mnozí v přepychových vilách nebo zámečcích se zahradami. Nejslavnějším z nich se stal Robert Surcouf. Byl legendou. Říkali mu král korzárů. Získal Řád čestné legie, a stal se dokonce baronem. Ve Francii ho dodnes považují za národního hrdinu. O jeho osudech vzniklo několik filmů a knih.
Romantické uličky starobylého města vábí k procházkám. Je tu spousta obchůdků, kaváren, barů, ale i restaurací a pouličního rychlého občerstvení s místními specialitami. Třeba s různě upravenými rybami a plody moře nebo s plackami galette z pohanky či s pšeničnými plackami crepes s nejrůznějšími skvělými náplněmi. V létě 1944 zbyly z přístavu Saint-Malo jen doutnající trosky. Po válce se Francouzi, hrdí na svůj slavný přístav, rozhodli znovu obnovit historické centrum podle fotografií, plánů i dobových rytin.
SAINT-MALO
Zlatou érou města Saint-Malo bylo patnácté a šestnácté století, kdy těžilo z mezinárodního obchodu včetně obchodu s kořením a otroky, z dovozu exotického zboží a zámořských objevů, ale také z lovu tresek a z loupení korzárů. Ti přepadávali v Atlantiku i v Indickém oceánu obchodní lodě, hlavně ty anglické, španělské a holandské.
Saint-Malo se proslavilo jako útočiště těchto lupičů, kteří neradi uznávali něčí nadvládu. Pochopili ovšem, že je pro ně výhodné, když králi odevzdají podíl na kořisti a dostanou za to útočiště i doklad, který potvrdí, že loupí v zájmu státu a s jeho požehnáním. Úspěšně to fungovalo dlouhé roky. Znalci však tvrdí, že všední lov tresek u kanadského Newfoundlandu vynášel víc než barvité a dobrodružné výpravy korzárů. Korzárů tady žilo dost, mnozí v přepychových vilách nebo zámečcích se zahradami. Nejslavnějším z nich se stal Robert Surcouf. Byl legendou. Říkali mu král korzárů. Získal Řád čestné legie, a stal se dokonce baronem. Ve Francii ho dodnes považují za národního hrdinu. O jeho osudech vzniklo několik filmů a knih.
Pokud se rádi procházíte romantickými uličkami starobylých měst, bude pro vás Saint-Malo zajímavým místem. Zvlášť za slunečných dní. Anebo večer, kdy se v šedivých kamenných domech rozsvítí hřejivá zlatavá světla. Je tu spousta obchůdků, kaváren, barů, ale i restaurací a pouličního rychlého občerstvení s místními specialitami. Třeba s různě upravenými rybami a plody moře nebo s plackami galette z pohanky či s pšeničnými plackami crepes s nejrůznějšími skvělými náplněmi.
V létě 1944 zbyly z přístavu Saint-Malo jen doutnající trosky. Po válce se Francouzi, hrdí na svůj slavný přístav, rozhodli znovu obnovit historické centrum podle fotografií, plánů i dobových rytin.
NORMANDSKÉ OSTROVY...
Ostrovy leží v Lamanšském průlivu mezi pobřežím Francie a Británie. Tvořily část normanského vévodství. V roce 1066 bylo vévodství spojeno s Anglií. Zatímco pevninská část Normandie v roce 1204 přešla do francouzského držení, ostrovy zůstaly ve svazku s Anglií jako její zbytek. Ostrovy netvoří jeden politický celek, ale sestávají ze dvou oblastí, zvaných anglicky bailiwicks (v češtině zhruba místodržitelství, resp. rychtářství). Bailiwick of Guernsey a Bailiwick of Jersey jsou dependencí britské koruny. Tzn. jsou nezávisle spravovány se svou samostatností, zákony, volbami a zastupitelskými orgány, které úřadují z jejich hlavních měst. Formální hlavou území je britský král z reflektujícího středověkého postavení tzn. jako vévoda normandský a je vždy zastupován viceguvernérem (Lieutenant Governor). Na ostrovech se platí vlastními ostrovními měnami, s kterými se dá platit pouze na ostrovech příslušných k danému rychtářství a jejich hodnota je 1:1 s britskou Librou.
JERSEY
Jersey je největší a nejjižnější ostrov Normanských ostrovů. Nachází se asi 22 kilometrů vzdálený od poloostrova Cotentin v Normandii a asi 161 kilometrů od pobřeží Velké Británie.
Rychtářství se skládá z vlastního ostrova Jersey, a dále z okolních neobydlených ostrovů a skal souhrnně pojmenovaných jako Les Dirouilles, Les Écréhous, Les Minquiers, Les Pierres de Lecq a dalších útesů. Přestože místa mají francouzské názvy, mluví se na ostrově anglicky.
Doporučená návštěva ostrova čítá zastávku v hlavním městě Saint Helier, kde se nachází hrad Elizabeth a přístav, obec Gorey na východním pobřeží s hradem Mont Orgueil, vesnici Rozel a pláž Bouley Bay na severu ostrova. Ve vnitrozemí stojí za návštěvu Pallot Steam Museum.
CARNAC
Francouzský Stonehenge je skutečnou Mekkou megalitické kultury. Nachází se tu největší koncentrace tohoto druhu památek na světě. V okolí lze napočítat asi 3000 menhirů. Nejznámější jsou Kermario a Menec. Samotný termín megalit pochází z řeckého "obrovský kámen".
QUIBERON
Poloostrov Quiberon byl původně ostrovem. S pevninou je dnes spojen úzkou písečnou kosou, která je v nejužším místě široká přibližně 40 m. Přímořské podnebí a léčivé účinky mořské vody sem každoročně přitahují tisíce návštěvníků. I proto se mu také někdy přezdívá "malá Florida". Západní pobřeží poloostrova se jmenuje Divoké. Prudké vlny, strmé srázy do vody. Na severním konci pobřeží voda vytvořila skalní bránu Arche de Porte Blanc.
Přístav Quiberon se po objevení sterilování potravin v 19. století stal jedním z nejdůležitějších na zpracování sardinek.
RENNES
Město se nachází východně od soutoku řek Vilaine a Ille. Na náměstí Place de la Opéra se nachází budovy opery a radnice z 18. st. resp. 19. st. V blízkosti obou památek stojí i renneská katedrála St. Pierre. Za gastronomickým zážitkem musíme na Place des Lices a Place Ste-Anne, kde se nachází řada barů, obchodů a prodejen palačinek. Na Place du Champ-Jacquet najdeme úzké uličky lemující typické hrázděné domy. Mezi památky patří i impozantní Palais du Parlement de Bretagne a zbytky původních městských hradeb a brány Portes Mordelaises z 15. st., které kdysi chránily vstup do města.
VITRÉ
Zdánlivě divoké historcké městečko s šestnácti tisíci obyvateli obklopují pečlivě střižené okrasné ploty a další živá flóra, která vynesla městu několik ocenění. Květinové město se pyšní jedním z prvních ekologických parků ve Francii, jenž leží přímo ve středu města.
Největší památkou města je hrad, který byl postaven v roce 1060 na kopci nad údolím řeky Vilaine. Jeho dnešní podoba pochází především z přestavby ve 14. a 15. století. Kamená stavbu trojúhelníkovém půdorysu dodnes střeží vstupní brána s množstvím ostře špičatých věžiček a padací most. Svou největší slávu zažilo město především v 16. století, kdy díky výrobě plachtoviny, vyvážené přes přístav Saint-Malo produkty do celé Evropy. Z té doby pochází hrázděné domy s předsunutými patry v ulicích Rue de la Beaudrairie a Rue d´en Bas, jež se nachází v podhradí.
LE MANS
Le Mans je historické město ve Francii a především motoristický pojem a mekka závodníků. Na zdejší trati La Sarthe se každoročně koná (mimo válečné roky) vytrvalostní závod na 24 hodin. Z památek po dávných dobách Římanů se dochovali amfiteátr, lázně a městské hradby.
Současný závodní okruh La Sarthe měří 13,6 kilometru. Z části jej tvoří běžné silnice v okolí města a z části uzavřený okruh pojmenovaný po francouzském průmyslníkovi Ettore Bugattim. K těm nejkóničtějším místům, po kterých se dá s běžným vozem projet patří rovinka Mulsanne a zatáčka Indianapolis, místo nehody Petera Dumbrecka, jenž si po chybě aerodynamiky Mercedesu CLR udělal v roce 1999 "letecký den". Jen zázrakem se nikomu nic nestalo.
MUSEE 24H
Vítězové jsou zapsání do historie zlatým písmem. Společně s Velkou cenou Monaka a Indianapolis 500 je automobilový závod 24 hodin Le Mans jedním z nejvýznamnějších vůbec. Nejeden velký závodník toužil uzmout primát na všech. Trojkorunu motorsportu dokázal získat pouze jediný, Graham Hill. Závod minulý rok slavil 100 let od premiérového ročníku.
Než přišli pánové Charles Durand, Charles Faroux a Emile Coquille s nápadem uspořádat automobilový podnik, který by prověřil nejen rychlost, ale i spolehlivost vozů, zdejší silnice byly už svědky vůbec první Velké ceny vůbec (Grand Prix Francie 1906). Od samého začátku byla čtyřiadvacetihodinovka prestižní záležitostí. Nejúspěšnějším závodníkem je Dán Tom Kristensen, který v letech 1997 až 2013 zvítězil devětkrát. Nejúspěšnějším českým jezdcem je Tomáš Enge, který v roce 2003 oponoval třídu GTS.
ZÁMKY NA LOIŘE…
Je označení pro větší počet francouzských zámků v údolí řeky Loiry (Val de Loire), kterých je evidováno přes 2500. Jsou součástí francouzského kulturního dědictví, reprezentanty francouzské renesanční architektury a vyhledávaným turistickým cílem.
Původní hrady a opevněná sídla byla vybudováno během staletých válečných konfliktů ve středověku, které pak pokračovaly až do 15. století stoletou válkou. Do dnešní podoby byly zámky přestavěny nebo znovu postaveny v 15. a 16. století, kdy se údolí Loiry stává klíčovým regionem Francie. Zjednodušeně, kdo něco znamenal, vlastnil zámek na Loiře. V té době si za své sídlo volí král nedalekého Tours se stává hlavní město království.
CHÂTEAU DE VILLANDRY
Zámek Villandry je proslulý svými nádhernými zahradami, které jsou považovány za jedny z nejkrásnějších v Evropě. Vznikl na místě starého hradu z 12. století. Roku 1532 sem přijel ministr financí tehdejšího krále Františka I., který dohlížel na stavbu královského zámku v Chambord. Jean de Breton nechal srovnat původní pevnost se zemí a na jejím místě postavil jeden z posledních zámků na Loiře v renesančním stylu ve tvaru podkovy otevřené do údolí, skrze něž protékají řeky Cher a Loira.
Při návštěvě nesmíme zapomenout vyšplhat na nejvyšší věž odkud je prý fantastický výhled na celé zahrady i jejich okolí.
CHÂTEAU DE CHENONCEAU
Zámek Chenonceau je často označován jako "zámek žen" nebo také " šesti paní", protože byl historicky ve vlastnictví několika dam. Stojí na místě původního vodního mlýna, který byl nahrazen hradem později přestavěným na zámek. Za mostem se nachází věž a je jedinou připomínkou hradu. Mostní oblouky ze 16. st. spojily zámek s druhým břehem řeky. Na obloucích je nyní umístěna dvoupatrová galerie, kdysi využívaná jako oblíbené místo společenských setkání francouzské aristokracie. Po zámku ve Versailles je tento zámek druhým nejnavštěvovanějším zámkem ve Francii.
PARC MINI-CHÂTEAUX
Zábavní park plný zmenšenin francouzských zámků. Přilehlé město známé svím zámkem a spojením se slavným Leonardem da Vincim. V komplexu parku se nachází cca 41 miniatur v měřítku 1:25 a několik dětských atrakcí.
CLOS LUCÉ
Na zámečku se nachází muzeum věnované italskému malíři, sochaři, architektovi, přírodovědci, hudebníkovi, spisovateli, vynálezci a konstruktérovi Leonardu da Vincimu, který zde žil poslední tři roky svého života. Duch mistra v místě žije i nadále…
Zámek si užijí nejen dospělí ale i děti. V zahradě si tak můžete vyzkoušet vodní pumpu a nebo tank, který vymyslel renesanční myslitel a vědec.
CHÂTEAU DE CHAUMONT-SUR-LOIRE
Zámek Chaumont byl postaven jako středověký hrad v 10. století, ale za svůj současný vzhled vděčí hlavně Dianou de Poitiers, milence francouzského krále Jindřich II., která sem byla uklizena po jeho smrti.
Dnes je zámek Chaumont je známý festivalem zahrad, které jsou asi největší ze všech na Loiře. Milovníci pokojových květin a kaktusů si tady přijdou na své. Mají zde nádherné skleníky s monsterami a sukulenty.
CHÂTEAU BLOIS
Na prvopočátku zde stála tvrz, jež měla chránit místo před nájezdy Vikingů později přebudována na renesanční zámek italského typu. Blois je postavené v podivné směsici stylů v rozmezí 13. až 19. století. Své oficiální sídlo zde mělo sedm francouzských králů a deset královen, díky čemuž je považován za jednu z nejvýznamnějších historických památek Francie.
CHÂTEAU DE CHEVERNY
Zámek Cheverny je jedním z nejlépe zachovaných zámků v údolí Loiry. Zámek je stále ve vlastnictví stejné rodiny, která ho postavila, rodiny Hurault, a je otevřen pro veřejnost celoročně. V zámeckých zahradách najdete i 100 loveckých psů a když zde budete kolem 11. hodiny, můžete se podívat, jak jsou krmeni.
CHÂTEAU DE CHAMBORD
Zámek Chambord je největším ze zámků v údolí Loiry. Postavený byl jako lovecký zámeček pro Františka I. a je známý svou velkolepou renesanční architekturou, na kterou měl vliv Leonarda da Vinciho. Ke stavbě byl použit vápenec z oblasti Tuffeau.
ORLÉANS
Centrum bylo kompletně zničeno během 2. světové války. Za návštěvu stojí snad jen jezdecká socha Johanky z Arku na náměstí Place du Martroi a kousek od památníků i kopie domu, v němž Panna orleánská několik dní přebývala nebo obrovitánskou Cathédrale Sainte-Croix, jejíž stavba začala už ve třináctém století.
Svatá Johanka z Arku byla francouzská hrdinka, která stanula v čele francouzských vojsk za stoleté války v boji proti Angličanům a posléze byla upálena jako čarodějnice. Po ospravedlnění prohlášena mučednicí. V roce 1909 blahořečena a v roce 1920 prohlášena za svatou. Je spolupatronkou Francie.
TROYES
Troyes je malebné historické město ležící ve severovýchodní Francii. Nachází se zde úzké uličky s hravě křivolakými hrázděnými domy s bohatou historii. Město je známé svými impozantními gotickými kostely a malebným starým městem. Troyes je také rájem pro milovníky nákupů, díky svým četným outletovým centrum. Nezapomeňte navštívit i blízké vinice a ochutnat pravé šampaňské přímo z místa jeho původu.
DIJON
Když se řekne Dijon, asi každému se vybaví dijonská hořčice, čímž se městu na východě Francie trochu křivdí. Dijon je obecně vyhlášené město gastronomie a kolem ní se tu točí tak trochu všechno.V hlavním městě Burgundska si na své přijdou milovníci vína, ale i historických památek a procházek středověkými uličkami, které jsou plné půvabných zákoutí a především kavárniček a restaurací.
Není francouzská kuchyně jako francouzská kuchyně, burgundská se liší od alsaské, provensálské nebo bretaňské. Co byste neměli zapomenout v Dijonu ochutnat, je typický aperitiv kir, bílé víno smíchané s alkoholizovaným sirupem z černého rybízu zvaným cassis. Jako předkrm se servírují šneci po burgundsku, tedy v česnekovém másle s bylinkami, nebo pečená žabí stehýnka. Tradičním hlavním jídlem je hovězí po burgundsku, jakýsi druh guláše na červeném víně. Po hlavním jídle si můžete vybrat mezi sladkým dezertem nebo sýrem. K tradičním sýrům patří velmi smradlavý sýr Epoisse z nedaleké stejnojmenné vesničky, jako sladký dezert zkuste dijonský perník zvaný jeptiška (francouzsky "nonne").
Náměstí Emila Zoly v Dijonu je jedna obrovská terasa řady restaurací. Turisté toužící po zábavě by na stejné místě měli navštívit sklep nenápadného baru L’Univers, kde se nachází vyhlášený hudební klub nebo hudební bar Crocodile.
Za návštěvu stojí historická prodejna hořčice Maille na hlavní ulici Rue de la Liberté, trh v blízkosti místní tržnice nebo Musée des Beaux Arts - Muzeum krásných umění v krajní části paláce burgundských vévodů, které nedávno prošlo rekonstrukcí. Nejen rodiny s dětmi si užijí projížďku vláčkem údolím řeky Ouche, který vyjíždí už od jezera Kir na západním okraji města. Je tu i pláž a dá se tam koupat.
DIJON-PRENOIS
Na severozápadě města se nachází 3801km dlouhý závodní okruh Dijon-Prenois, který byl místem mnoha motoristických událostí. V minulosti se zde jezdila i pětkrát Grand Prix Francie a jednou Grand Prix Švýcarska vozů Formule 1. Zvlněná trať je známá svými rychlými, prudkými zatáčkami. Otevřený byl už v roce 1972, v té době se plánovalo, že z Dijonu bude automobilové centrum.
COLMAR
Romantický Colmar skrytý v srdci Alsaska na východě Francie je jako drahokam ukrytý v objetí řeky Lauch, lákající návštěvníky z celého světa svou kouzelnou atmosférou a bohatou historií. To říkají internetový průvodci.
Když vkročíte do Colmaru, okamžitě pocítíte, že jste se dostali do skutečného ráje pro milovníky historie, architektury a romantiky. S původem sahajícím až do 9. století má město dlouhou a bohatou minulost, která se odráží v jeho malebných uličkách, historických zachovalých budovách a památkách, jež vás okouzlí pestrobarevnými fasádami a zdobenými okenicemi. Procházkou úzkými dlážděnými uličkami se ocitnete v srdci města, kde na vás dýchne duch minulých staletí. Historická čtvrť La Petite Venise (Malé Benátky) vás pohltí svým kouzlem a romantikou, kdy se domy odráží na hladině řeky a vytvářejí malebné zrcadlo okouzlující nejen oči ale také duši.
Městskému panoramatu dominuje gotický kostel svatého Martina. Jeho majestátní věž se tyčí do nebes, jako by se dotýkala nebe, a vyzývá vás k odvážnému výstupu, který odmění úchvatnými výhledy na celé město.
A co teprve gastronomie? Colmar je také rájem pro milovníky dobrého jídla a vína. Zkuste místní speciality, jako je alsaská tarte flambée (flammekueche) nebo slavná alsaská klobása, a ochutnejte lahodné víno, za nímž se sem sjíždějí milovníci dobrého pití z celého světa.
LA ROUTE DES VINS D'ALSACE
Alsaská vinná stezka, La Route des Vins d'Alsace, je 170km dlouhá stezka vinicemi podél hřebene pohoří Vogézy spojující městečka Marlenheim a Thann táhnoucí se ve východní Francii kousek od německých hranic směrem na jih k Švýcarsku. Nalezneme tam působivé ruiny hradu Kaysersberg, budeme obdivovat architekturu v Ribeauvillé a doporučený je i košt nejlepší vína v Riquewihru. Nejlepší vína z místních vinic jsou označována jako "Grand Cru". Mezi typické zástupce alsaských vín patří Gewurztraminer, Pinot Gris, Sylvaner, Pinot Blanc a Noir, Riesling, případně Muscat. Alsasko se pyšní také vlastním šumivým vínem "Crémant d‘Alsace ".
Při večeři máme ochutnat některou z místních specialit např. typický "choucroute" nebo "matelote".
STRASBOURG
Štrasburk v minulosti patřil střídavě k Německu a k Francii, což ovlivnilo i jeho vzhled. Pro turisty jako švédský stůl. Nabízí od všeho něco. Nejznámější stavbou je katedrála Notre-Dame de Strasbourg, která kdysi byla nejvyšší budovou na světě díky 142m vysoké věži. Uvnitř katedrály najdete unikátní orloj, který se dává do pohybu ve 12:30, spoustu krásných soch, ale třeba také neuvěřitelnou kazatelnu vytesanou z kamene. Úchvatná je i vyhlídka na město z ochozů věže, ve výšce 68 metrů, kam vede 329 schodů.
Nejnavštěvovanější částí centra je Petite France (Malá Francie), čtvrť, kde žili mlynáři, rybáři, koželuzi, barvíři a další řemeslníci. Dnes je to romantická čtvrť s hrázděnými domy, křivolakými uličkami a říčními kanály, po kterých tiše kloužou výletní lodě.
Od roku 1988 je historické centrum Štrasburku s názvem "Grande Île" zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2017 byla pod ochranu UNESCO zařazena i městská část "Neustadt" vzniklá během německé správy města (1871–1918).
