Autoslalom Panenský Týnec 2019

Závod Vltavín Door Trophy v Panenském Týnci ač to dle výsledků nevypadá, nabídl v Puma Cupu znovu válku nervů. Po dalším heroickém vítězství Aleš Dokoupil doslova dotlačil svou Pumu do cíle, opět bodoval plným počtem bodů a mílovými kroky kráčí k obhajobě prvního místa v konečném pořadí, protože za polovinu zatím odjeté sezóny nepoznal hořkost porážky. Zbývá otázka, dokáže si zajistit titul už v příštím závodě v Sosnové?
 
Nejdůležitější zpráva na úvod je za námi a teď, jak to na ultrarychlé a přehledné trati v Panenském Týnci probíhalo.
 
PŘIPRAVUJI PODROBNOSTI...
 
 
Závod Vltavín Door Trophy v Panenském Týnci ač to dle výsledků nevypadá, nabídl v Puma Cupu znovu válku nervů. Po dalším heroickém vítězství Aleš Dokoupil doslova dotlačil svou Pumu do cíle, opět bodoval plným počtem bodů a mílovými kroky kráčí k obhajobě prvního místa v konečném pořadí, protože za polovinu zatím odjeté sezóny nepoznal hořkost porážky. Zbývá otázka, dokáže si zajistit titul už v příštím závodě v Sosnové?
 
Nejdůležitější zpráva na úvod je za námi a teď, jak to na ultrarychlé a přehledné trati v Panenském Týnci probíhalo.
 
Jelikož startujících v běžných třídách nebylo tolik, mohli si pořadatelé pro nás účastníky dopřát luxus v podobě třech tréninkových jízd a šesti měřených. Šest měřených jízd znamenalo na dva kilometry dlouhé trati mnoho prostoru na opravu případných chyb.
 
Všech pět dorazivších Pum má své vyhrazené místo v "Parc fermé" mezi Fordy a Hondami. V improvizovaně postaveném stanu je pořád plno nejen kvůli stínu, kterého se za krásného slunečného dne nedostávalo, ale i díky pohodové a veselé atmosféře, která zde panovala.  
 
Ležérní tempo s přihláškami, rozpravou a jízdami bylo přímo v kontrastu s tempem, jakým všechny vozy později míjely plastové kužely na ploše zdejšího letiště. Kulisami nám tentokráte byla krásná panoramata Českého středohoří, Řípu, přistávajících letadel na vedlejší ploše a parašutistů, kteří se vznášeli nad našimi hlavami.
 
 
Průzkum letištní plochy nám ukázal zákeřnosti dnešní trati. Na dvou místech se bude brzdit z vysoké rychlosti na nízkou. V první úseku nalezneme jednu utaženou zatáčku, kterou bychom mohli nazvat podle starého přísloví pozor zákruta. Trať má rychlé úseky na srdce i pomalejší část před cílem, jež prověří hbité ruce závodníků.
 
"Hlavně nesrazte ty kadibudky za cílem", varuje Pavel Ryšanek při předstartovní rozpravě! A teď úprk ke strojům hlásá velitel závodu. Ladies and gentlemans starts your engine...
 
Aby toho nebylo málo, Aleš Dokoupil mává o pomoc soupeřům z Puma Cupu, kteří bez ostychu podávají pomocnou ruku, startovací kabely a přisunutého dárce elektrické energie. Nastartováno! Motor si spokojeně přede vrr-fuk-fuk-fuk! Drobný technický zádrhel byl zažehnán…
 
Z pravidelných účastníků chyběl rodinný tým Bubeníčků. Na nedostatek "Pumáckých" závodníků si však stěžovat nemůžeme. Doplnil nás totiž rodinný klan Krieglů. Táta Jindra za volantem stříbrné komety čeří vody v našem rybníce, syn Dan v mezičase fotí dění na dráze.
 
O největší rozruch v tréninkových jízdách se zřejmě postaral Pepa Kohák, který jízdou vabank daleko za limitem vyzkoušel, co jeho šelma snese. Vůz sebou smýkal ze strany na stranu, neměl daleko "letecké" havárii. Že v Pepovi něco dřímá, pak ukazuje plynulou, čistou a velmi rychlou poslední tréninkovou jízdou. Mám z toho až husí kůži, jak dobře dokáže jet.
 
 
Do závodu byl tedy výborně připraven, stejně jako ostatní.  Cíle jsme si nedávali vysoké. Dobře si zajezdit, nerozbít to tu a dáli bůh či rozmotané "levé" ruce ze slalomové vánočky, porazit i ty hochy kolem sebe, kteří se jevili takřka neporazitelně.
 
Nejlépe začal autoslalomový panic, kterému pra nic nepomáhá, že v jiných motoristických odvětví toho má už hodně odjeto a odcouváno! "Pan čtyřklapka", jak Jindrovi Krieglovi můžeme říkat pro ústrojí v motorovém prostoru jeho stříbrné komety, se asi kochá. Na úvod zapomíná, kde závodí. Slalom není sprint! Mačká plynový pedál na podlahu, čímž vyvolává zrychlení, jako když si dáma stoupne na váhu! Z 0 na 130 za tři vteřiny. Po krátké rovince zapomíná zatáčet a míjí hned první branku! Do vyvěšení průběžných výsledků očekává tvrdý nováčkovský trest dvacet vteřin. Plastový kužel tvořící branku závanem větru po průjezdu vozu spadl a Jindra Kriegel tak dostal jen milosrdné dvě vteřiny.
 
Pepa Kohák už má také odjeto, leč nenavazuje na poslední pěknou tréninkovou jízdu a s přibývajícími dorazivšími účastníky prvního kola padá pořadím dolu.
 
Já tlachám v bufáči a najednou koukám, čísla startujících kolem mě už rolují na start. Rozpohybovávám šlachovité nohy po vzoru Usaina Bolta a odjezd alá LeMans. Rychle do auta, za jízdy se připoutat do tříbodových bezpečnostních pásů, které drží tělo řidiče pevně s vozidlem, nasadit přilbu a honem na steč s časem. Pryže Modré blechy se zakously do rozpáleného asfaltu a nepustily. Výsledkem byla zřejmě zaseknutá časomíra na čase 1:33.87. Labutí píseň kazí čtyři trestné vteřiny za dvě shozené kuželky. Hned za mnou startuje jinak dobře naladěný Štefan Kanda, ten si musel na úvod také pospíšit a zařazuje se na místo pod stupni vítězů.
 
Jako poslední "tlačí" na start černý přízrak favorizovaný Aleš Dokoupil. Projíždí první kolo v bezchybných 1:34.24, což ho katapultuje na prozatímní druhé místo, půl vteřiny za Jindru Kriegla.
 
Ve druhém kole se pět startujících Pum definitivně rozdělilo na dvě skupinky. Tu první tvoří Jindra Kriegel, jenž využil šikovné ruce a výkonu motoru i ve druhém kole. Tentokráte porazil mnoha autoslalomy prověřeného Aleše Dokoupila o nicotnou desetinu sekundy. 
 
Tu druhou skupinku jezdící ve druhé polovině čtyřicetičlenného startovního pole Vltavínu tvořím já (Jan Havlát), Štefan Kanda a Pepa Kohák. Druhá skupina je podobně vyrovnaná jako ta první. Já za volantem Modré blechy i přes další penalizaci čtyř vteřin stále hájím pěkné třetí místo. Ve druhém kolem navyšuji svůj náskok na Štefana Kandu o podobnou nicotnou desetinu sekundy jako Jindra Kriegel.
 
Ve třetím dějství se karta v první skupině obrací. Aleš Dokoupil se ujímá vedení. Jindra Kriegel projíždí časomírou v o dvě setiny horším čase a navíc si přiváží penalizaci dvou vteřin, aby se naučil dobrým mravům za ublížení těle a cti plastového kuželu.
 
To ve druhé vyhrocené skupince zůstává vše při starém. Přehřáté pneumatiky pro běžný provoz na rozpáleném asfaltu toho mají dost a pakují se jako prach do ovzduší.
 
První dva si po obědové pauze jedou už svůj vlastní závod. Zajíždějí časy o třídu lepší než zbylá trojice bojující o třetí místo v Puma Cupu. Vedení drží Aleš Dokoupil, kterému se zastavila časomíra na hodnotě 1:31 rovných. Jeho vrcholný dosažený čas zůstává nepřekonán až do poslední jízdy, kdy konkurenční jezdec Fast Stars týmu prolétl stopkami v hodnotě 1:30.450. Poslední skvělý čas v součtu všech naměřených na primát nestačí. Byl to takový hlučný šepot květin v podání Aleše Dokoupila. Jako by nic, po celodenní bezchybné jízdě, se stává zaslouženým vítězem. 
 
Ve skupině o třetí místo si Pepa Kohák rozpomněl na nejlepší cvičnou jízdu a ukazuje jak na to! Mazácké ovládání Fordího stroje zamotává hlavu ostatním soupeřům, kteří jen nevěřícně kroutí krky! Je jen otázkou času, kdy dravost a rychlost uvede do rovnováhy a bude pravidelně porážet kolegy v Puma Cupu. Naopak čtvrtá rychlostní zkouška se nejvíce nepovedla mně. Vše si vynahrazuji v RZ5, když vracím úder a naměřené odstupy do zaběhlých kolejí.
 
Boj o třetí místo vrcholí poslední zkouškou, kde Štefanovi Kandovi nezbývá než překonat sám sebe. Jak sám říká: "Pustím to tam a klidně srazím všechny kuželky, ale to třetí místo urvu." Koneckonců ztráta dvou vteřin není nijak propastná a náskok na Pepu Koháka dostatečný. Stačí v rychlé pasáži to déle podržet, později a ostřeji šlápnout na brzdový pedál a hlavně nic nesrazit!
 
Nepovedlo se! Štefan Kanda nedokázal navázat na RZ4, kde mě porazil o pověstný parník a navíc dostal k dobru dvě vteřiny za jeden zhmožděný oranžový plastový výlisek vymezující závodní dráhu. Končí na nepopulární bramboře, zatímco já si vezu body za bronzový post. Poslední místo tentokráte zbylo na Pepu Koháka.
 
Děkujeme pořadatelům Vltavínu Door Trophy za to, že nás nechali u sebe hostovat v jejich soutěži. A děkujeme za pěkné ceny, které nám věnovali. Příští rok bychom se rádi v o trochu větším počtu vrátili.
 
VÝSLEDKY
 
Pořadí St.č. Jezdec Třída Čas Rozdíl 
1.místo #125 Dokoupil Aleš S3 9:11.920
2.místo  #44 Kriegel Jindřich S3 9:15.230 +3.310
3.místo #58 Havlát Jan S2 9:50.180 +38.260
4.místo #69 Kanda Štefan S2 9:54.590 +42.670
5.místo #40 Kohák Josef S2 10:07.140 +55.220
 
Průběžné pořadí:
Pořadí St.č. Jezdec Třída Body
1.místo #125 Dokoupil Aleš S2 90b
2.místo #58 Havlát Jan L2 73b
3.místo #40 Kohák Josef A2 66b
4.místo #69 Kanda Štefan A2 65b
5.místo #101 Bubeníček Petr ml. S2 47b
6.místo #17 Bubeníček Petr S2 44b
7.místo #68 Hadáčková Lenka S2 19b
8.místo #44 Kriegel Jindřich S2 27b
 
FOTO
 
VIDEO
- Onboard (Aleš Dokoupil)
- Onboard (Štefan Kanda)
 
PARTNEŘI FORD PUMA CUPU
 
Chtěl bych poděkovat partnerům, kteří drží přízeň s námi a podporují nás věcnými dary.umou navštívená místa: Nürburgring Nordschleife, European Ford Puma Meeting Valkenburg, FordFair in Silverstone, Stelvio Pass, 15 Jahre Ford Puma Dorsel, Isle of Man, Hungaroring, Lausitzring, Transfagarasan, Romantische Strasse, 20 Jahre Ford Puma Köln, Grossglockner Hochalpenstrasse... Fordem tam, vlakem zpět rulezzz...