Oldtimer Bohemia Rally 2023

 

Čtvrteční ráno platíme nováčkovskou daň. Na místě jsme zbytečně brzy. Naštěstí tu nejsme sami. Na administrativní přejímce to skvěle odsýpá. Z technické přejímky je usměvavá formalita. Vše máme vyřešené během chvilky a teď musíme počkat na soupeře, kteří si registraci vyřizují v pozdější možný čas. Do soutěže se přihlásilo celkem 81 posádek. Volný čas trávíme mezi nabitým parkovištěm, muzejními exponáty a kavárnou, v níž je pro všechny účastníky po celou dobu akce připraveno malé pohoštění. Skutečné slavnostní zahájení soutěže obstaral velký sál Škoda Muzea tiskovou konferencí a rozpravou s jezdci a spolujezdci.

 

Start prioritních posádek s nejstaršími vozy začíná v 15:00. Po minutovém intervalu vyjíždí na trať postupně další a další vůz. ...Až přichází řada i na Modrou blechu startující se samolepícími ozdobami – startovním číslem 202 na dveřích, štítem Oldtimer Bohemia Rally na kapotě a také cedulkou omlouvající naši jízdu striktně dle předpisů vzadu. To už je však parkoviště před muzeem značně prořídlé. I přesto se našli vytrvalci, kteří počkali i na nás, aby nám popřáli zamáváním šťastnou cestu.

 

Vozy jsou rozděleny na historická ať už FIVA nebo NON-FIVA s bílým číslem, FIA se žlutými čísly a nejmladší vozy třídy Youngtimer s červenými čísly. Mezi Youngtimery se sešla celkem zajímavá auta. Modrá blecha soupeří ve skupině s Audi TT řízené Petrem Müllerem, loňským vítězem třídy. S nováčky Martinem Jonášem za volantem Smartu roadster, vozidla, jež předběhlo svou dobu a panem Čalkem jedoucím jako jediný z nás bez spolujezdce v Mitsubishi Eclipse. Posledním do party je "škodovák" Pavel Borecký, který po loňské úspěšné účasti vyměnil vůz 120L za Fabii RS první generace. 

 

Soutěžní trať o délce přibližně 350km byla rozdělena do třech dnů. Den = etapa. Každá etapa má minimálně jednu sekci, ta se vypočítává z průměrné rychlosti 40km/h a zaokrouhluje na celou minutu. V sekci může být měřený úsek. A že jich tu pár je! A mají i desítky kilometrů. Hlavně v nich se totiž na setinové rallye rozhoduje o úspěchu či konci v propadlišti dějin. V měřeném úseku se nesmí zastavit, otáčet, couvat. A to ani na čůrání! 

 

Úkol zněl jasně žádné stání… Ale co dělat, když opravdu musíte? Dcera Péťa je neoblomná a na tatínka Pepu přísná. Ve voze Innocenti Mini panuje striktní rozložení sil. Spolujezdce se musí poslouchat. Pétin návrh PET lahev se nesetkává s uspokojením. Oba nakonec souhlasí s kompromisem. Vystoupit za jízdy je mnohem těžší úkol, než se zdá. Doběhnout pomalu jedoucí vůz a znovu naskočit už je pro "Juru", jakým pan Pepa je, hračka! Povedený cirkusácký kousek jen dokazuje, jak vážně posádky berou závod, když se jede o trestné body v setinové rallye, kde mezi top posádkami jsou rozdíly minimální.

 

Orientační část soutěže jedeme podle přesného šipkového itineráře nebo podle "slepé" mapy, což je jinak jakási forma volného navigování. Hlavním náčiním nám jsou stopky, propiska a papír, kam zaznamenáváme vypočtené časy. GPS navigace nepřichází v úvahu a tak si na Martinových kolenou hoví také klasický autoatlas. Blog s podrobným popisem trati dostáváme cca 5 min před startem zkoušky zvané "sekce". Celý závodní den neboli "etapa" se skládá z několika sekcí. Ta čtvrteční vede přes ještě stále ucpané město po třídě Václava Klementa kolem "Pentagonu" a OBI na Debř, Čistou a Plužnou, kde začíná speciální dvacetikilometrový měřený úsek. Dále trasa pokračuje k Bělé pod Bezdězem a zpět do českého města automobilů. Martin luští znovu propozice. Něco mu ve výpočtu neštymuje. No jasně, slovní zmínka na přejímce o průměru 30km/h se nás netýká, máme psáno 40km/h a tak máme špatně spočtený dojezd do konce měřeného úseku. Rychle vše přepočítává. Z luxusního náskoku je rázem výrazný deficit. Litujeme promarněného času. Právě se motáme kolem Česany, kde to dobře znám. V kabině začíná ten pravý adrenalin. S meziplynem podřazuji a vytáčím motor do červených čísel. Jízda je jak sraní po prošlém mléku. Už byste potřebovali být na místě, ale to je v nedohlednu. Povolenou 90km/h rychlost kontrolovanou GPS zařízením tlačím i očima. Fotobuňkou projíždíme s šestiminutovou ztrátou. Než dojíždíme do konce sekce, přichází zpráva od pořadatelů. Měření bylo kvůli chybě v itineráři anulováno. Nedohnatelných šest minut sekery je rázem zapomenuto. My tak máme možnost reparátu. Vyrážíme do pátku a soboty s čistým štítem po takovém neplánovaném učícím shakedownu.

Sobotní ráno je ve znamení volného navigování. Pouze s pomocí mapy. Na A3 formátu máme pět checkpointů, míst, které ve správném pořadí musíme projet. Situaci komplikuje všem účastníkům setinové soutěže cyklistická akce "Kolo pro život", jež probíhá v Mladé Boleslavi a okolí. Uzavírky komunikací nám dělají čáru přes rozpočet více, než letní silniční opravy. "Pumpičkáři" si pro sebe zabrali snad půl okresu! To však není všechno. V Mnichově Hradišti na Masarykovo náměstí a v přilehlých ulicích se koná festival "Sousedská slavnost". Doprovodný program festivalu zaplnil ulice jinak ospalého Hradiště k nepoznání. Po získání razítka checkpointu se cik cak motáme uličkami. Společnost nám dělá posádka Audi TT a Proškovi jedoucí dvěma vozy ve třídě FIA. Jedeme chvíli spolu, chvíli každý zvlášť, tak jak nám navigátoři čtou nejvhodnější trasu. Tudy cesta nevede. Vrátíme se a začneme znovu. Stejný nápad mají i ostatní. Do druhého záchytného bodu u hřbitova v Mohelnici nad Jizerou dojíždíme zase spolu, abychom se na prvním možném místě opět rozdělili. Martin mě pak vede kolem svijanského pivovaru do Penčína a cíle sekce Radimovicích. Hlídáme si rychlost i správnou dobu odevzdání výkazu. Ač jsme trochu v nejistotě, tušíme, že držíme stále těsné vedení zuby nehty.