Rozhovor s šampionem 2019

- Jedna taková otázka na tělo, blíží se Vánoce... Budeš držet nějakou dietu?

- Před sezónou si změnil startovní číslo? Nejsi pověrčivý, nebál si se, že se k tobě štěstí obrátí zády?

- Říká se, že je těžší obhájit než získat první titul. Tobě se to však povedlo s velkým náskokem a přehledem. Jak si tvojí převahu vysvětluješ?

- Co říkáš na podstatně větší konkurenci v Puma Cupu?

- Co by si vzkázal/poradil tvým sokům z roku 2019?

- Jaký závod byl pro tebe nejtěžší? (vítěz 5 závodů)

- Máš nějaké rituály před závodem? (Např. bereš si stejné ponožky, neměníš spodní prádlo atd...)

- Kolik času ti zabere fintění před závodem? Používáš nějaký speciální make-up? Všiml jsem si, že se na blatníkách jen leskneš. 

- Jak vypadá tvá příprava auta na jednotlivé závody?

- Jak se ti dařilo v jiných závodních sériích? (Pošumavský automobilový slalom, Československý autoslalom, Mistrovství České Republiky, Zóna Střední Evropy...) byl si spokojený se svými výsledky? Kde byla nejtěžší konkurence?

- Pokusíš se příští rok znovu obhájit Puma Cup?

- Jedna taková otázka na tělo, blíží se Vánoce... Budeš držet nějakou dietu?

Naopak, trápí mne fakt, že jsem v poslední době pár gramů shodil, tak spíše přemýšlím nad tím, jestli už nejsem starej a nezačínám se už vysušovat a zmenšovat.

 

- Před sezónou si změnil startovní číslo? Nejsi pověrčivý, nebál ses, že se k tobě štěstí obrátí zády?

To byla čistě pragmatická věc, začal jsem toho jezdit více a nebavilo mne stále přelepovat čísla podle toho či onoho seriálu. Tak jsem si na bok Pumice nalepil velké číslo 125 a zajistil jsem si, s jistým úsilím, abych si toto číslo podržel na všech závodech s Pumicí. O ztrátě štěstí nemůže být řeč, nikdy jsem štěstí neměl, nemá se co obracet :-D.

 

- Říká se, že je těžší obhájit než získat první titul. Tobě se to však povedlo s velkým náskokem a přehledem. Jak si tvojí převahu vysvětluješ?

Určitě v tom hrají roli dvě věci, první je technika, která letos držela na jedničku a tím, že jsem jezdil v nejtěžší kategorii speciálů, se na mne nevztahovalo omezení na sériové pneumatiky apod, čehož jsem vrchovatě využíval, abych byl konkurenceschopný (i v jiných seriálech). Druhá věc si myslím, že ten větší náskok jsem si vytvořil faktem, že jsem letos odjezdil cca. 40 závodů a, jak by řekl můj kamarád Pavel Paseka, "seděl jsem v tom furt". Cítil jsem to na sobě, oproti předchozím rokům, kdy jsem odjezdil třeba cca. 10-15 závodů ročně, jak ta změna byla obrovská. Je to podobné jak ve všech jiných sportech, čím více tréninku, tím je vyšší pravděpodobnost lepších závodních výsledků. Takže žádná kouzla, dobré pneu a hodiny a hodiny strávené za volantem na trati.

 

 

- Co říkáš na podstatně větší konkurenci v Puma Cupu?

Byl jsem za ni hrozně rád, upřímně. Protože tě to nenechá usnout na vavřínech a nutí tě to neustále makat dál a dál. Zejména, když jsem na buzeráku Janovice uviděl poprvé závodní speciál Bubeníčků s celým jejich paddockem, tak jsem se málem posral a chtěl jsem to zabalit, ti co tam se mnou byli tak si pamatují :-(. Ale nakonec to tam spadlo :-). Taky Jindra Kriegel dost slušně topil a dohnat ho na rychlejších tratích byl oříšek. Nerad bych na někoho zapomněl, spousta dalších soupeřů vystrkovala drápky až nebezpečně často. Ten můj náskok sice vypadá velkej, ale nervy to byly, o tom žádná. Doufám, že příští rok se vrátí Petr Kurfirst (slalomový závodník, vítěz Puma cupu 2017, toho času manžel, opravovatel domu, opečovávač psa a manželky - pozn. Redakce), aby se to ještě více okořenilo.

 

- Co bys vzkázal/poradil tvým sokům z roku 2019?

Protože máme Fordy, tak hlavně na ty závody dojet.

 

- Jaký závod byl pro tebe nejtěžší? (vítěz 5 závodů)

Kupodivu asi Vltavín Door Trophy. Byl to rychlý slalom, potřeboval jsem vyhrát, byly tam nějaké termínové konflikty v dalších závodech a neveděl jsem tedy, jestli budu moct další závody jet, takže jsem tento závod (3. v řadě) potřeboval nasbírat cenné body. Následujícím závodem byl okruh v  Sosnové, tam jsem věděl, že nemám proti čtyřklapce Jindry Kriegela šanci, takže ten Vltavín byl pro mne důležitý. Tahali jsme se s Jindrou o desetinky, pak se ta štěstěna přiklonila na mou stranu a body byly doma. Ale do poslední chvíle nebylo nic rozhodnuto, rozhodovala až poslední jízda, kde jsem ještě o sekundu zrychlil, nic neshodil a tím si zajistil vítězství.

 

- Máš nějaké rituály před závodem? (Např. bereš si stejné ponožky, neměníš spodní prádlo atd...)

Rána doma bývají vždy dost hektická, vstává se obvykle v sobotu nebo neděli před pátou ranní. Ale vždy si najdu čas na svůj ranní rituál na záchodě a vytlačím pořádného hnědáka ze stáje, abych byl na závodech o pár kilo lehčí. Kdyby někdo měl zájem, mohu natočit svou předzávodní Ranní rutinu endoskopickou kamerou.

 

 

- Kolik času ti zabere fintění před závodem? Používáš nějaký speciální make-up? Všiml jsem si, že se na blatníkách jen leskneš.

Veškeré přípravy ráno mi zabere výše zmíněná Ranní rutina, kde se (nejspíše) obrovským tlakem napne i obličejová část a vyhladí se do alabastru. Na blatnících pak vozím svého jediného sponzora, svou fotografii.

 

- Jak vypadá tvá příprava auta na jednotlivé závody?

Je to celkem jednoduché, pomodlím se, aby to neshořelo, třikrát kopnu do blatníku se svou fotkou pro štěstí a jede se. 

 

- Jak se ti dařilo v jiných závodních sériích? (Pošumavský automobilový slalom, Československý autoslalom, Mistrovství České Republiky, Zóna Střední Evropy...) jsi spokojený se svými výsledky? Kde byla nejtěžší konkurence?

Wow, hodně obšírná otázka na to, abych odpověděl stručně. Ale dařilo se mi řekl bych velmi dobře, jak jsem již naznačil v začátku rozhovoru:

 

 

S tou konkurencí je to těžké odpovědět, protože Pošumavský cup + Puma cup jsem jezdil s Fordem Puma, což je (řekněme) slalomový speciál, zatímco ostatní (ČSAS + MČR) Fordem Focus RS MK2. Pošumava ve speciálech byla velmi těžká, v posledním závodě mne fantastickým výkonem přeskočil o pár bodů Jiří Boček (rozdíl byl 4 body na 174 bodech), předtím jsem sahal po druhém místě a tedy nakonec skončil třetí. S Pumou je ale závodění jiné, když to někde zahodíte, tak si zabrečíte, naložíte na plaťák, jedete domů a tam to za "pár" korun opravíte. 

 

S RS je to naprosto jiné. Focus RS je těžké (hmotnostně) auto s obrovským výkonem, ideální na okruhy. Ale když vezmete RS na slalom, na rychlých slalomech (což ČSAS i MČR prakticky až na malé výjimky jsou) je to tak tak, neustále se perete na sériovém podvozku s tou obrovskou hmotou (1492 kg na RS vs. 890 kg na Pumě) a v RS máte před sebou ještě obrovského strašáka v podobně faktu, že veškeré náhradní díly na Focus RS jsou extrémně drahé. Takže když letíte cca. 150 km/h po úzké okresce se svodidly na obou stranách (Násedlovice), je to skoro jiný sport. Taky, k tomu autu mám osobní citový vztah, mám ho víc jak 6 let a rozvěsit ho nikde nechci. Zároveň chce člověk ty závody vyhrát, takže jede naplno a zejména, když jede proti skvělým jezdcům v autech typu Cupra, BMW, Subaru Impreza, OPC, atd. Nutno ještě podotknout, že v RS mám velkým problém s pneumatikami, jelikož se v R19 rozměru závodní pneu už nevyrábí (víceméně závodní pneu končí v rozměru R18), musím tedy jezdit na civilně-sportovních, které mají velký problém se zahříváním při okolní teplotě cca. 18 stupňů a méně. Pak je každá agresivně projetá zatáčka ve znamení smyku zadní nápravy, který zaprvé probarví sedačku nahnědo a zadruhé vám sebere cenné vteřinky. Takže bych nejtěžší konkurenci z pohledu vypětí nervozity a okolnostem přiřknul právě Československému autoslalomu. Z pohledu konkurence jako takové to je tedy Pošumavský autoslalom.

 

 

- Pokusíš se příští rok znovu obhájit Puma Cup?

Rozhodopádně ano. Pokud mi tedy do toho manželka nehodí vidle a nenaplánuje mi v termínech závodů nějaké minoritní věci jako porody atd. a taky pokud budu zdravotně v pořádku a bude čas, rád opět přijedu poměřit, kdo ho má většího.