Veteráni na pláži Mlékojedy 2019

Naše třetí účast na populární akci pro "oldtimery" a "youngtimery". Organizátoři nás již z dálky vítají, favorité přijeli. Co na tom, že máme na zdejší poměry jedno z nejmladších aut. Nemládne.

 

Nám se Mlékojedská soutěž opravdu líbí a rádi se sem vracíme. Motor Modré blechy naskočil na první otočení klíčku v zapalování. Žádné vrtochy, jak by se na dvacetiletou ojetinu slušelo. Né všichni mají takové štěstí a tak ztrácíme některé soupeře hned zkraje.

 

Pořádající Chrysler Club se letos vytáhl a vše běží od příjezdu účastníků jako po másle. Registrace účastníků, příjezd na start, test, … a můžeme vyrazit! Tak jo a kde je itinerář? Oni Vám ho nedali? Úsměvná historka končí šipkovými rozkazy v rukou mého navigátora Koníka.

 

 

Soutěž se rozděluje na dvě etapy po třiceti kilometrech. Po necelých dvou kilometrech už potkáváme první soupeře a sami si zajíždíme 200m při přejetí odbočky v Tišicích. Pokračuje přes Kostelec nad Labem, Polerady, Velkou Brázdim do Dřevčic, Radonic, Jenštejna až do Vinoře. Znalost místního prostředí nám dává lehkou výhodu. Postupně necháváme za sebou své soupeře, kteří chybují. Často potkáváme chlapy v pěkném Fordu Cortina. Chtějí nám pomoci, jedete blbě, říkají. Nejedeme. Cíl je za 500m a my máme ještě 10min do cíle etapy ve Vinoři u lékárny. 

 

V Přezleticích, tam začíná naše bloudění. Jeďte na severozápad. Kompas v mobilním telefonu ukazuje za autobusovou zastávkou vpravo. Situace se táhla jak carský román. Křižovatka nikde a než se nadějeme, dojíždíme zpět do Vinoře ke stavebninám Dlabač. Víme, že jsme špatně, tak zpátky a ještě jednou. Ty vo.. kompas zasra…! Zase nás vypekl. Jako v minulém roce. Rafička se zasekla a ukázala špatnou hodnotu.

 

Na první křižovatce, kde vpravo nemůžete, pojedeš doleva. Na dlouhé rovince potkáváme znovu hochy v Cortině. Zase by nám rádi poradili, tentokrát správně, protože v Čakovicích o pár kilometrů dál zjišťujeme, že jsme zase špatně. Následující úkol tam jaksi chybí. Tak ještě jednou na místo, kde jsme si jistí! Na křižovatku. Hlavní je doleva a my máme sjet z hlavní. Napravujeme svou chybu. Černé pryže Modré blechy míří místo do Čakovic do Veleně a do obce Sluhy, kde kolem hospody a přes most nad Mratínským potokem frčíme do kopce ke hřbitovu. Sotva kilometrový výstup s pivním stoupáním nebyl nic příjemného, zejména v poledním vedru. Podařilo se nám jej překonat bez větších obtíží a na konci nás čekala odměna v podobě úkolu ve stínu stromů. Rychle plníme. Máme 15min manko. Neotálíme! Před námi je skupinka ve Škodě 100 se startovním číslem 40. Jedou výborně. Nechybují, skoro by se to dalo celé odjet podle nich. Předjíždíme je až na prvním rovném úseku před cílem Beach Parku, kde nás na rovném úseku gentlemensky pouští. Mají ještě dost času, zatímco my zpoždění tří minut.

 

 

S Koníkem si v cíli podáváme ruku na počest úspěšného dojetí do cíle. Máme splněno. Jdeme na jídlo. Škoda, že jsme si sebou nevzali plavky kvůli hrozícím dešťovým přeháňkám, ale ono by to dnes stejně asi nebylo na koupání. Teď už je to na ostatních a na pořadatelích jak to celé spočítají. Nemají jednoduchou práci.

 

Je to tam. Jsme na bedně. Dvojice z Modré blechy je na druhém místě. Odvážíme si tematické hodnotné ceny. Zvláště na prohlídku JK muzea se těšíme.

 

Tak zase za rok přátelé…

 

FOTO

- Veteráni na pláži (Jan Havlát)