Voľné jazdy SlovakiaRing 2011

Jedu za kamarády na Slovensko. Zase ta prokletá D1. Sraz máme domluvený někde v Bratislavě. Nastavuji ukecanou Boženu na centrum a o více se nestarám.

 

Do hlavního města Slovenské Republiky ležícího v cípu při hranicích s Maďarskem a Rakouskem přijíždím v dopoledních hodinách. Hned dávám o sobě vědět dobře známým kamarádům Palimu a Vendulovi kamarádům z cest. Volám jim: Zdar stojím před nějakou divnou koulí, za mnou je bílí barák s vašimi vlajkami! Aj ty kokot, to je Grasalkovičův palác, tam sídlí prezident. Za chvilku tě vyzvedneme. Kde parkuješ? V nějaké jednosměrce. Na Náměstie 1.mája sděluji suše. Jak se ti to povedlo, slyším nechápavý hlas. Objel jsem barák a bylo tam místo říkám. Auto nech tam. Našel si nejlepší místo na parkování v Blavě, odpovídá mi Pali.

 

Kluci znalí mi ukazují centrum bývalého rakousko-uherského Prešpurku. Operu, sochy, hrad stojící vysoko nad tokem Dunaj. Támhleto designérské krásno tu postavili nedávno. Poukazují na most Slovenského Národního Povstání, přezdívaný pro svou chloubu Ufo. Ostatně v "Little Big City" toho až tak moc není. Příště ti ještě ukážeme zříceninu Děvín. Slibují.

 

SLOVAKIARING

 

Z Blavy společně vyrážíme směrem na jih k Dunajské Stredě. V restauraci si dáváme oběd. Jen to placení je problém. Eura máme, ale ta vrchní je nějaká divná. Takový neochotný kozel. Přes venkov se suneme k... SlovakiaRingu.

 

SlovakiaRing je stavební opus vybudovaný na zelené louce v okolí Orechové Potôňi, ležící asi 50km od Bratislavy a slavnostně otevřený před dvěma lety. Povrch vozovky na dvanáct metrů široké trati ještě za tu dobu nestihl popraskat. Délkou 5.922m se řadí spíše k těm delším. 

 

Moc se netěš. Je to MaďariaRing na slovenském území stěžují si kluci. Scary trpce poznamenává, byl jsem tady na WTCC. Ani colu jsem si u stánku neobjednal slovensky. Vraj pravý SlovakiaRing, pche. Všude samí Maďaři.

 

Kupujeme za mrzký peníz jednu podvečerní jízdu. 30 Euro za 30 minut plus bezcenné školení za dalších 20 Euro. Pokladní se dušují, příště už briefing platit nemusíte. Za spoustu peněz málo muziky. Dozvídám se tam pro amatérské jízdy pro veřejnost neuvěřitelné věci:  Předjíždějte se v zatáčkách, nepoužívejte směrové ukazatele, čtěte stopu vozidla před sebou a poté si teprve připravte útok... No dělá si srandu. Radit tohle lidem, kteří dostanou jízdu jako dárek například k narozeninám.

 

A teď rychle na dráhu zavelí. Za 5min máme vyjíždět. Rychle se snažím zprovoznit GoPro kameru do nárazníku. Až po dojetí zjišťuji. Vše marné. Není záznam z jízdy. Na trať vyjíždím jako poslední. Horkokrevní kamarádi mi již dávno ujeli. Nečekali! Prodírám se davem půjčoven. Seaty Leon či Hondy Civic patřící k inventářům autodromu překáží. Obstarožní Ameriku předjíždím na knap v nejpomalejším místě okruhu. Blbej instruktor, co tady ty adepty rychlého volantu učí, říkám si nahlas v autě. Na uměle vytvořené kopci nebo spíše kopečku svítí zapadající slunce do obličeje. Doháním Mitsubishi Lancer EVO.IX zřejmě v rukou nezkušeného pilota. Držím se stále v závěsu. Celé jedno kolo držím krok, přibližuji se. Jsem v ráži. Připravuji si útok v souboji Davida s Goliášem. Na téměř kilometrové cílové rovince můj konkurent značně přidává. V nájezdu do následujícího kola se mi ztrácí z dohledu. Beru zpět toho nezkušeného pilota. Ani v zatáčkách se nepřibližuji. Od teď jedu vlastně sám.

 

MGF doprovozené modrou a zelenou (nikoliv chobotnicemi, ale Pumami) se scházejí opět na parkovišti po odjeté jízdě. Přes počáteční rozčarovaní máme hezký zážitek. Já ještě zjišťuji, že ztrácím club card zajištující mi, že už budu příště bez proškolení řidičů. Bude někde v autě, chlácholím se. Loučím se s oktanovými přáteli a odjíždíme k domovům. Přeci jenom, mám to ještě pěkný kousek do středočeských Sedlčan.